Rescuing a small village school in the context of rural change in Hungary

Abstract

a b s t r a c tThe paper discusses local responses to schooling policy in the context of the uneven differentiation and sharp social polarisation of the Hungarian countryside. Counter-urbanisation, on the one hand, has brought affluent urban middle classes to suburban spaces, on the other hand, peripheral areas are becoming impoverished with high unemployment, while there are rural areas where a process of ghettoisation is taking place. Parallel with these processes, rural education has had to face demographic decline and the shrinking ability of municipalities to maintain schools. The case study presented in this article illustrates the cultural and spatial barriers impeding the creation of co-operation in the field of education. Given that the community of the village concerned is remarkably vibrant, with strong intra-community horizontal ties, the concept of social capital is used to explain how bonding and bridging networks as well as "missing links" influence community actions, in this case a schoolrescue operation.

Transformations of spatial relationships in elementary education: A case study of changes in two Czech rural areas since the second half of the 20th century

“…The unit of interest has become the individual school, as each school receives generally different funds based on its results (Bradford, 1991;Bajerski, 2011). This once again boosts differences between institutions as well as the territorial inequality in the quality of services provided, as the "ghettoization" of unsuccessful schools occurs (Warrington, 2005;Kovács, 2012).…”

Small Rural Schools in the Primary Education Market: The Example of Turnov Region

“…Obě pojetí se přitom vzájemně nevylučují, jelikož zaprvé i perspektivních zákazníků musí být pro udržení služby určitý minimální počet a zadruhé je prokázáno, že skladba žáků podle některých charakteristik poměrně významně podmiňuje další rozvoj školy [Nekorjak, Souralová, Vomastková 2011], a to jak ve smyslu směřování k pólu elitní výběrovosti [viz např. Dvořák et al 2010], tak naopak propadání školy k negativní image a její ghettoizaci [Kovács 2012;Warrington 2005;Kašparová, Souralová 2014].…”

“…K tomuto typu tržního chování bychom mohli zařadit i školy profi lující se identitou určité společenské či kulturní skupiny (např. školy národnostních menšin), které jsou ve své podstatě podporovány ideovými a politickými zájmy stojícími často vně regionu [Šimáně 2010;Kovács 2012]. Za marketingovou strategii lze považovat také důraz na vnější vztahy, kdy některé školy zaujímají pozici "vstřícné a otevřené komunikace s veřejností".…”

Perfiles de escuelas rurales exitosas: Una propuesta de la psicología educacional ante el cierre de escuelas

“…La experiencia internacional ha demostrado que una de las formas de responder al problema de las escuelas de bajo rendimiento, es la introducción de incentivos a través de mecanismos de accountability a nivel escolar, como una estrategia para mejorar el desempeño de estas escuelas (Anderson, 2005;Carnoy & Loeb, 2002;Figlio & Rouse, 2006;Gershberg et al, 2009;2012;Jacob, 2005;Reback, 2008;West & Peterson, 2006). Estos mecanismos, fijan metas mínimas de rendimiento en términos de mejora de los aprendizajes, clasificando a las escuelas según su nivel de cumplimiento y luego aplicando sanciones para aquellos establecimientos que no mejoren su calidad educativa (Brady, 2003;Chiang, 2009;Hanushek & Raymond, 2005;Spreng, 2005;Springer, 2008).…”

“…Su acción alcanza a las zonas de menor grado de desarrollo, donde los procesos de despoblamiento hacen de las escuelas un nodo básico de sus débiles redes institucionales, permitiendo mantener articulados socialmente a esos territorios (Delich & Iaies, 2009;Hargreaves et al, 2009;Núñez et al, 2014). En los sectores rurales desfavorecidos, esta interacción de la escuela con la comunidad y otras organizaciones del medio, termina resultando un elemento fundamental en la construcción y generación de estas formas cooperativas y asociativas de capital social, que se transforman en recursos y beneficios para sus habitantes (Barley & Beesley, 2007;Hargreaves, 2009;Kearns et al, 2009;Kalaoja & Pietarinen, 2009;Kovács, 2012).…”