Poškození a ztráta vlasů (alopecie) jsou předvídatelným nežádoucím účinkem onkologické léčby. Mohou být způsobeny chemoterapií či radioterapií v oblasti hlavy a krku, příp. i cílenou a hormonální léčbou. Ztráta vlasů patří k nejobávanějším nežádoucím účinkům léčby z pohledu pacientů, kteří se současně vyrovnávají s realitou onkologického onemocnění. Ztráta vlasů může být difuzní, kompletní, částečná nebo ložisková, dochází též ke zhoršení kvality vlasů, příp. zá nětu a jizvení pokožky. Výpadek postihuje i řasy, obočí i ochlupení těla. Alopecie je většinou reverzibilní, může ale dojít i k trvalému poškození v závislosti na typu, celkové délce, dávce on kologické léčby a řadě dalších individuálních faktorů. Zvýšené riziko alopecie mají vysoké dávky docetaxelu, doxorubicinu, cyklofosfamidu, nízké riziko je spojeno s preparáty platiny, melfala nem, kapecitabinem. U cílené terapie a imunoterapie pozorujeme imunitně podmíněné alope cie, jako je alopecie areátní a jizvící, ale paradoxně i hypertrichózu a trichomegalii. Existují mož nosti fyzikální i farmakologické prevence a léčby alopecie, jejich účinnost a dostupnost je však limitována. Výpadek vlasů se daří redukovat u moderních metod radioterapie, které šetří oblast kštice. Dobré výsledky má chlazení kštice během krátkých infuzních režimů, které omezuje to xický účinek cytostatika na vlasový folikul. K dispozici je několik chladicích systémů s ochlazením pokožky pod 22 °C. V lokální terapii se používá minoxidil, který urychluje zarůstání kštice. Velmi důležitá je psychologická podpora a dostupnost kosmeticky přijatelných náhrad. Klíčová slova alopecie-chemoterapie-radioterapie-hormonální léčba-cílená léčba-nežádoucí účinky-kvalita života-hirsutizmus