Ženské pohlaví je spojováno se zvýšeným rizikem nežádoucích příhod po chirurgické náhradě aortální chlopně, avšak s lepším výsledným stavem po katetrizační implantaci aortální chlopně (TAVI). Méně se toho již ví o rozdílech mezi pohlavími ve funkční kapacitě s těžkou aortální stenózou (AS). Cílem naší studie bylo zjistit, zda existuje rozdíl mezi pohlavími ve funkční kapacitě u skupiny asymptomatických pacientů s těžkou AS. Metoda: Asymptomatičtí pacienti s těžkou AS byli zařazováni prospektivně a absolvovali kardiopulmonální zátěžové vyšetření (cardiopulmonary exercise testing, CPET) na bicyklovém ergometru (pacient v poloze na zádech, protokol RAMP, 15 W/min). Pacienti s prokázanou ischemií byli ze studie vyřazeni. Výsledky: Do studie bylo zařazeno celkem 139 pacientů, z toho 61 žen. Při vstupním vyšetření nebyly mezi pohlavími nalezeny žádné rozdíly ve věku (66,11 vs. 64,8 roku; p = ns), echokardiografi ckými parametry závažnosti AS (V max 4,53 vs. 4,53 m/s ani P mean 52,27 vs. 53,42 mm Hg, vše p = ns), až na hodnoty AVA (0,75 ± 0,1 vs. 0,63 ± 0,17), EF LK (68,7 vs. 71,6 %), E/e' (12,6 vs. 14,3) a BNP (92,5 vs. 103 pg/ml), vše p = ns. Ženy měly vyšší hodnoty BMI (29,5 vs. 27,3; p = 0,018), nižší VO 2max (13,10 vs. 17,6 ml/kg/m 2 ; p = 0,001) a vyšší VE/VCO 2 slope (33,69 vs. 28,87; p = 0,004). K určení vztahu mezi klinickými a echokardiografi ckými charakteristikami s VO 2max byly provedeny univariační/multivariační lineární regresní analýzy. Proměnnými nezávisle spojenými s VO 2max byly ženské pohlaví (beta = -0,365; p = 0,002), V max (beta = -0,341; p = 0,004), věk (beta = -0,239; p = 0,035) a BMI (beta = -0,246; p = 0,028) Závěr: Ženské pohlaví je nejsilnější nezávislý prediktor snížené funkční kapacity, a to i po adjustaci na ostatní proměnné včetně BMI a echokardiografi ckých markerů závažnosti AS. Ke zjištění, zda výše uvedená fakta nějak ovlivňují výsledný stav pacienta po onemocnění, je třeba provést další studie.