Defi nování fi nanční stability, respektive fi nanční nestability, je relativně obtížné, neboť neexistuje jednotný pohled na tuto problematiku. Obecně lze rozlišit dva pohledy na pojem fi nanční stability. Jedna skupina ekonomů defi nuje fi nanční stabilitu dle stupně robustnosti fi nančního systému k vnějším šokům (např.: Allen a Wood, 2006), druhá skupina zdůrazňuje endogenní povahu fi nančních problémů (Schinasi, 2004). Česká národní banka (2013, str. 3) defi nuje fi nanční stabilitu jako situaci, kdy "fi nanční systém plní své funkce bez závažných poruch a nežádoucích důsledků pro současný i budoucí vývoj ekonomiky jako celku a zároveň vykazuje vysokou míru odolnosti vůči šokům." Rozlišována je také fi nanční stabilita na mikroúrovni, která zahrnuje jednotlivé instituce fi nančního trhu, a fi nanční stabilita na makroúrovni, která je spojena s robustním fungováním fi nančního trhu jako celku. Na makroúrovni se tedy fi nanční stabilita nevztahuje pouze na fi nanční instituce, ale na všechny proměnné, které stabilní vývoj těchto institucí nějakým způsobem ovlivňují.V tomto článku se zaměříme na fi nanční (ne)stabilitu na makroúrovni. V oblasti fi nanční stability dochází od nedávné fi nanční krize k velmi výraznému pokroku v otázce makroobezřetnostní politiky, a to jak na úrovni akademické, tak na úrovni praktického využití.1 Tato politika se zaměřuje na omezení makroekonomických rizik, respektive nákladů systémových krizí. Brunnermeier et al. (2009) popisuje, že účelem makro-regulace je působit jako vyrovnávací síla proti obvyklému snižování averze k riziku v období boomu a následnému zvyšování averze k riziku v období krachu. Dochází tak k přibližování cíle makroobezřetnostní politiky a cíle monetární politiky, kde v současnosti dochází k příklonu směrem k využití strategie "leaning 1 V USA vznikla na základě Dodd Frank reformy Rada pro dohled nad fi nančním trhem, které předsedá ministr fi nancí a jejímž cílem je identifi kovat systémově důležité subjekty, které budou muset splnit přísnější regulační pravidla. Tato rada má za úkol také identifi kovat vznikající bubliny na trhu. Na evropské úrovni byla založena v prosinci 2010 Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), která spolu s dalšími třemi celoevropskými dohledovými orgány (EBA, ESMA, EIOPA) tvoří Evropský systém fi nančního dohledu (ESFS). ESRB je odpovědna za makroobezřetnostní dohled nad fi nančním systémem. V ČNB prováděl od roku 2004 analýzy fi nanční stability Samostatný odbor ekonomického výzkumu a fi nanční stability. Z tohoto odboru byl v říjnu 2010 vyčleněn Samostatný odbor fi nanční stability, který se zabývá zejména makroprudenční regulací, makroobezřetnostním dohledem a prováděním zátěžových testů fi nančního systému. * Lukáš Pfeifer je doktorandem na katedře institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze; Zdeněk Pikhart je doktorandem na katedře hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Názory v tomto článku jsou vlastní názory autorů a neodrážejí ofi c...