“…Pestrostpříčinstudijníneúspěšnostivedekpestréřaděopatření,kteráseji snažísnižovat.Prvnískupinaopatřenízahrnujeaktivity,kterémajípodpořit pocit sounáležitosti studentů s jejich katedrou a vysokou školou. Patří sem například akce podporující orientaci ve vysokoškolském prostředí, neformální setkání s učiteli, podpůrné semináře a společné poznávací vycházky (Altschwager, Dolan, & Conduit, 2018). Tyto aktivity podpoří sociální interakcimezi studentyobecně (seznamovací aktivity, společné zážitky) s cílem připoutat studenty ke studiu, zmírnit jejich pocit izolovanosti a utvořit základprovzájemnoupodporu.Všechnytytocomožnánejrůznorodějšíaktivity by měly být součástí širší strategie, která podpoří připoutání studentů k instituciapovzbudístudentskýživot.Druhouvýznamnouskupinouopatření jsou pak poradenské a vzdělávací aktivity, které se snaží cíleně pracovat s jednotlivými překážkami bránícími úspěšnému ukončení studia (Sparkman,Maulding, & Roberts,2012).Třetískupinaopatřenísetýkáupravováníadministrativníchaformálníchnáležitostíačtvrtáskupinasezaměřujenaproměnuvýuky,atotak,abystudentůmpřinášelapocitkognitivního uspokojeníavědomí,ženavysokéškolejsouspolutvůrcikurikula,a nejen pasivnímipříjemci (Duque,2014).Ikdyžzdecitujizahraničnístudie,stojíza povšimnutí, že všem zmíněným typům opatření se alespoň v nějaké míře věnujeaktuálnístrategickýzáměrministerstvaprooblastvysokéhoškolství (Ministerstvo, 2020), a můžeme tedy očekávat, že se s různorodými opatřeními pro prevenci studijní neúspěšnosti budeme setkávat stále častěji i v českémprostředí.…”