Speak of the bubble – constructing comic book bubbles as literary devices in a primary school classroom

Abstract

This article investigates teachers' and pupils' use of speech and thought bubbles in a classroom literacy project involving comics. Through studying video data on naturally occurring classroom interaction whereby participants in Grade 3 (ages 9-10) talk about bubbles, the aim of this article is to increase knowledge of how bubbles are constructed as devices of literacy. The analysis focuses on the action-oriented aspects of discursive psychology: emphasis, word repetition, uptake, and the use of signs, symbols, and text in the comics. Results show how participants negotiate combinations of shapes, symbols, and text to construct common knowledge concerning bubbles. Furthermore, teachers use pupils' drawn bubbles, adding to them a variety of multimodal expressions, thereby illustrating how narrative focalization and character prosody are constructed in the reading of comics. The study of how bubbles are constructed contributes to a larger theme of studying classroom instruction using comics as resources for doing literacy.

The Application of Comics in Science Education

“…Naturally, comics have a fundamental difference from simple pictures/illustrations, in that their function is not to represent the content of text as an additional part, or to be an accessory to a spoken idea; they are a completely independent bearer of a specific communication. Researchers studying the pedagogical use of various forms of comics (for example Tatalovic, 2009;Cheesman, 2006;Kapinabar, 2005;Wellner, 2016;Wiegerová & Navrátilová, 2016;Svatoš & Maněnová, 2017) agree about their advantages such as an efficient motivation for interest in a topic, an aid for concentration, the parallel development of many types of literacy, helping children discover alternative concepts, as a motivation for discussion, the opportunity to discover the level of real understanding of new knowledge after a previous educative activity and the acquisition of new scientific concepts using a constructivist approach.…”

Propiciar la multimodalidad en niños y adolescentes a través de la producción de humor gráfico

“…La dirección de la "cola" del globo indica la procedencia del contenido, convencionalmente dibujada con una línea en ángulo, para los globos de habla, grito y susurro, y con esferas pequeñas en el caso del globo de pensamiento. Los globos contribuyen a construir la identidad del personaje y su estado emocional, así como la secuencia de interacción entre personajes (Cohn, 2013;Eisner, 1985;McCloud 1994;Yannicopoulou, 2004;Wallner, 2016). Si bien en general presentan en su interior signos verbales, en ocasiones articulan dibujos y palabras o bien sólo presentan dibujos.…”

Komiks

“…Ovšem od prostých obrazů -ilustrací -má komiks tu zásadní odlišnost, že jeho funkcí není reprezentovat obsah textu jako jeho doplněk, nebo být doplňkem řečené myšlenky -je jejím zcela samostatným nositelem se specifickou komunikací. Autoři zkoumající pedagogické využívání různých forem komiksu (za mnohé studie yannicopoulou, 2004;Goncalves, Deusana, 2005;Kapinabar, 2005;Tatalovic, 2009;Wiegerová, Navrátilová, 2016;Wellner, 2016) se shodují na výhodách jako je efektivní motivace k zájmu o témata, podpora soustředěnosti, souběžné rozvíjení mnohých druhů gramotností, zjišťování alternativních konceptů dětí, motivace k diskusi, možnost zjištění míry reálného pochopení nových poznatků po předchozí vzdělávací činnosti, nabývání nových vědeckých pojmů skrze konstruktivistický přístup. Převratná (ač neakademická) McClaudova publikace Understading Comics (1993) příhodně nastiňuje implicitně nutnou spolupráci komiksu a percipienta založenou na dotváření a konstrukci čtenáře.…”

“…Využíváme specifický jazykový projev komiksu, jako jsou onomatopoická slova, citoslovce a interpunkce, i s nimi propojené vizuální ztvárnění (ostré bubliny, roztřesené orámování, čáry okolo, zmnožená interpunkce), což napomáhá zároveň pronikání do počátků čtení (uvádí i studie yannicopoulou, 2004;Wellner, 2016). Přispívá k dotvoření a lepšímu pochopení celé situace, nutí percipienta zároveň rozvíjet vizuální, čtenářskou a multimodální gramotnost, nutnou u kritického posuzování informací.…”

“…jen s pomocí vykřičníků. Jak bylo výzkumy potvrzeno, taková orientace je nápomocná i negramotným dětem a dětem v počátcích čtenářské gramotnosti (Wellner, 2016;yannicopoulou, 2004). Lze se setkat i s textem nikoli v bublinách, nýbrž pod panely -popisky.…”