“…Ovšem od prostých obrazů -ilustrací -má komiks tu zásadní odlišnost, že jeho funkcí není reprezentovat obsah textu jako jeho doplněk, nebo být doplňkem řečené myšlenky -je jejím zcela samostatným nositelem se specifickou komunikací. Autoři zkoumající pedagogické využívání různých forem komiksu (za mnohé studie yannicopoulou, 2004;Goncalves, Deusana, 2005;Kapinabar, 2005;Tatalovic, 2009;Wiegerová, Navrátilová, 2016;Wellner, 2016) se shodují na výhodách jako je efektivní motivace k zájmu o témata, podpora soustředěnosti, souběžné rozvíjení mnohých druhů gramotností, zjišťování alternativních konceptů dětí, motivace k diskusi, možnost zjištění míry reálného pochopení nových poznatků po předchozí vzdělávací činnosti, nabývání nových vědeckých pojmů skrze konstruktivistický přístup. Převratná (ač neakademická) McClaudova publikace Understading Comics (1993) příhodně nastiňuje implicitně nutnou spolupráci komiksu a percipienta založenou na dotváření a konstrukci čtenáře.…”