Synopse populační genetiky evropského pravěku

Abstract

Dějiny lidských populací (změny v počtu obyvatel a jejich původu) jsou jednou z domén biologické antropologie, resp. archeogenetiky. Za poslední desetiletí došlo k významnému rozvoji molekulárně-genetických a biostatistických postupů, jejichž prostřednictvím bylo možné rekonstruovat demografické změny minulých populací v nejrůznějších částech světa. V době, kdy se genetické postupy při rekonstrukci pravěku utvářely, jsme vycházeli z limitovaného množství vzorků a studia jen části lidské genetické variability. Dnes se ocitáme v éře genomiky, a měli bychom tedy mluvit spíše o archeogenomice, která pracuje s nepoměrně větším počtem dat a dosahuje mnohem spolehlivějších výsledků. Nepochybujeme ale o tom, že v následujícím období se bude rekonstrukce populačních dějin ještě přepisovat a doplňovat, např. i díky novým poznatkům v oblasti epigenomiky a mikrobiomu. V tomto příspěvku bychom chtěli přiblížit přístupnou formou současné výsledky genetických studií pravěku Evropy, jež spolu s kulturními dějinami vytvářejí ucelenější obraz naší sdílené, ale nikým nezapsané minulosti.

Vícečetné hroby únětické kultury. Nové objevy z Roudnice nad Labem (okr. Litoměřice) a z Chleb (okr. Nymburk) / Mass Graves of Únětice Culture. New Discoveries from Roudnice nad Labem (Litoměřice District) and Chleby (Nymburk District) in the Czech Republic

“…Vzniklé dutiny v těsné blízkosti kostí tak opět umožňují jejich pohyb. V případě bezprostředního zasypání těla zeminou jsou kosti do značné míry fixovány a k jejich posunům nedochází v podstatě vůbec, či jen ve velmi omezené míře (blíže viz Černý 1995;Čech -Černý 1996;Duday et al 1990;Duday 2005;.…”