Economic Analysis of a ReferendumThe paper synthesizes the current literature regarding information aggregation, voter competence, voting paradox and behavioral economics in order to answer the question whether the phenomenon of "wisdom of the crowds" can be reasonably relied upon during a referendum. Review of the 'wisdom of the crowds' research reveals two key assumptions: voter competence and voter independence. Although direct testing of the actual fulfillment of these assumptions in a real-world setting is not possible, both empirical literature on voting behavior and rational choice theory provide ample ground for skepticism in this regard. Low level of knowledge together with unmitigated influence of systematic biases is expected to dominate the actual voting behavior. Affect heuristic is used as an example to illustrate this point. The paper concludes that referendum does not seem to be a reliable way to revealing preferences regarding various social issues.Keywords: wisdom of the crowds, Condorcet jury theorem, miracle of aggregation, Hong-Page theorem, paradox of voting, affect heuristic, referendum JEL Classification: D60, D72, D83
ÚvodBritské referendum v červnu 2016 rozhodlo o brexitu k překvapení trhů a proti doporuče-ním širokého spektra odborníků. V návaznosti na tuto událost bylo možné slyšet chválu "moudrosti davů", která překonává jakoukoli expertizu, i stížnosti na manipulovatelnost neinformovaných mas, které snadno padnou za oběť populistickým politikům. Cílem předkládané stati je ukázat prostřednictvím syntézy aktuální literatury zabývající se otáz-kami agregace informací, voličské kompetence, volebního paradoxu a behaviorální ekonomií, že je skutečně na místě se obávat, že nástroje přímé demokracie typu referend nepředstavují dobrý nástroj získávání autoritativních odpovědí na důležité společenské otázky. V referendech lze vzhledem k nastavení incentivů, kterým individuální volič čelí, a s ohledem na současné poznatky o fungování lidské kognice očekávat systematickou převahu argumentů využívajících kognitivní zkratky, jako jsou heuristiky, nad nezaujatou analýzou výnosů a nákladů potřebnou pro nalezení pragmatických řešení společenských otázek. Předpoklady formálních argumentů podkládajících hypotézu "moudrosti davů", která by mohla rozhodování s pomocí nástrojů přímé demokracie potenciálně legitimizovat, se nejeví splněné v realistických situacích.*1 Petr Špecián (petr.specian@vse.cz), Vysoká škola ekonomická v Praze, Národohospodářská fakulta.