Abstrakt:Předmětem článku je návrh tvorby národní databáze požadavků na vojenské schopnosti a návaznost na soustavu referenčních jednotek k porovnání stavu schopností u jednotek stávající organizační struktury ozbrojených sil České republiky. Výsledky dosavadních analýz vedou k zá-věru, že jako základ pro realizaci národní databáze schopností lze využít dokument Bi-SC Agreed Capability Codes and Capability Statements, který představuje jednotný soubor požadavků na schopnosti NATO i EU. Transformace uvedeného aliančního dokumentu do národního prostře-dí umožňuje získat ucelený rámec schopností, kterými musí jednotky ozbrojených sil disponovat k naplnění stanovených operačních úkolů, ať už se jedná o úkoly plněné v rámci národního či mnohonárodního úkolo-vého uskupení a lze je využít ji pro další tvorbu mechanismu k hodnocení stavu schopností jednotek ozbrojených sil.
Abstract:The article describes an approach to development of a national military capability requirements database and its relationship with reference units which will be finally used for assessing capabilities of existing force units.Outcomes from recently completed analyses lead to the conclusion that the single set of capability requirements as specified in the Bi-SC Agreed Capability Codes and Capability Statements, can be taken as a key stone for developing a national database of capability requirements. A due adaptation of this document to the Czech MOD allows getting a complex frame of capabilities which force units shall manage to achieve given operational tasks both in the context of a national or multinational task force group. Consequently such a database can be exploited for setting up a mechanism for capability assessment.Klíčová slova: NATO; EU; plánování schopností; hodnocení schopností; nedostatky ve schopnostech; stanovení priorit.
Key Words:NATO; EU; Capability Planning; Capability Assessment; Capability Shortfalls; Prioritisation.
Vojenské rozhledy č. 4/20174 Sestavení databáze požadavků na schopnosti ÚVOD V návaznosti na návrh přístupu k hodnocení stavu vojenských schopností 1 , jehož metodologický rámec byl nastíněn v předcházejícím čísle Vojenských rozhledů 2 , je cílem tohoto článku podrobněji specifikovat realizaci úvodní fáze celého mechanismu hodnocení, tzn. vytvoření národní databáze požadovaných schopností a její návaznost na tvorbu soustavy referenčních jednotek k porovnání stavu schopností u jednotek stávající organizační struktury ozbrojených sil.Navržená konstrukce mechanismu hodnocení kombinuje principy, na nichž je založen alianční i unijní proces plánování schopností, tzn. proces J-DARTS a proces SAEP, 3 a pozitivní zkušenosti z národních plánovacích procesů 4 . A právě uvedená kombinace ve svém důsledku vedla ke koncipování mechanismu hodnocení, který předpokládá nastavení čtyř základních fází, tak jak jsou schematicky zobrazeny na obrázku č. 1:1. tvorba databáze požadovaných schopností 2. tvorba soustavy referenčních jednotek a referenčních jednotek modifikovaných na organizační strukturu AČR, 3. porovnání reálného...