Abstrakt: Ve výzkumu psychoterapie a poradenství se v posledních letech prosazuje tzv. na praxi orientovaný výzkum, jehož cílem je zkoumat proces a efekt psychoterapeutických a poradenských intervencí v podmínkách běžné praxe. V terapeutických a poradenských zařízeních v západním světě se stále častěji začínají používat softwarové systémy průběžně monitorující efekt nabízené péče. Výzkumy ukazují, že používání zpětnovazebních informací z těchto systémů má pozitivní vliv na účinnost terapeutické a poradenské praxe. V tomto příspěvku budou nastíněny principy fungování těchto systémů a dále budou shrnuty přínosy i limity rutinního monitorování účinnosti a jeho implementace do praxe.
Klíčová slova: účinnost psychoterapie, monitorování účinku, zpětná vazba, implementaceÚčinnost psychoterapie je dnes již považována za spolehlivě prokázanou (Lambert, 2013b;Wampold, 2001). Od doby prvních metaanalýz (Glass & Smith, 1977;Glass, Smith, & Miller, 1980) byly publikovány stovky metaanalytických studií i metaanalýzy těchto metaanalýz (např. Lipsey & Wilson, 1993), z jejichž výsledků je zřejmé, že klienti z psychoterapeutických intervencí v průměru významně profitují. To však neznamená, že všichni profitují stejně a že výsledek je u všech klientů podobně optimistický. Ukazuje se, že značný podíl klientů se v průběhu terapie nezlepšuje a část se jich dokonce zhoršuje (Lambert, 2013b).Účinnost terapie se také liší podle toho, zda je zkoumána v experimentálních studiích (randomized clinical trial, RCT), které jsou přísně kontrolované, v nichž se terapie řídí předepsaným manuálem, počet sezení je předem stanoven a mezi klienty nejsou zařazováni lidé, kteří nesplňují přísná diagnostická kritéria, nebo zda je zkoumána v podmínkách běžné praxe, kde je průběh terapie mnohem více variabilní -terapie je ve větší míře přizpůsobována potřebám konkrétního klienta, počet sezení je proměnlivý a klienti často splňují kritéria více diagnostických kategorií. Podle přehledové studie Hansena, Lamberta a Formana (2002) se v rámci experimentálních studií účinnosti 1 Vznik tohoto článku byl podpořen z prostředků grantových projektů GAP407/11/0141 a MUNI/A/1160/2014. 2 Příspěvek vznikl v návaznosti na konferenci Psychologická diagnostika Brno (22.-23. říjen 2015). 3 Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00 Brno