Porovnání českých a čínských odrůd ječmene s ohledem na technologicky významné polyfenolové látkyKlíčová slova: polyfenoly, flavonoidy, ječmen, slad ■ ■ 1 ÚVOD Polyfenolové látky jsou rozsáhlou skupinou sekundárních metabolitů rostlin, které se do piva dostávají prostřednictvím dvou zá-kladních surovin, ječmene (sladu) a chmele. Spektrum jejich vlastností, týkajících se pivovarské technologie a zejména vlastností hotového produktu, je velice široké. V minulosti se studium polyfenolových sloučenin soustřeďovalo zejména na jejich roli v procesu tvorby polyfenol-bílkovinných komplexů, a tím i na vliv polyfenolů na koloidní stabilitu piva (McMurrough et al., 1996a;McMurrough et al., 1996b;Parker, 2007, Aron a Shellhammer, 2010Rehmanji et al., 2005) a možnosti selektivního odstraňování prekursorů vzniku zákalu (Leiper et al., 2005). Po zavedení moderních stabilizačních postupů, schopných odstranit z piva velkou část polyfenolů, byla tato problematika poměrně dlouhou dobu považována za vyřešenou a pozornost se posunula směrem k antioxidačním vlastnostem polyfenolů (Rice-Evans et al., 1996;Pietta, 2000; Dvořáková et al., 2008a), ať už s ohledem na tvorbu senzoricky nežádoucích produktů, zejména karbonylů (Vandehaegen et al., 2006;Mikyška et al., 2011) The aim of this study was to find differences in the quantity and presence of selected polyphenolic substances in barley grown in the Czech Republic and in the People's Republic of China. The barley samples from China had a higher total amount of the polyphenols studied and a significantly higher amount of some specific groups of polyphenols. The most distinct differences were the significantly higher amount of procyanidin B3 and catechin in the free fractions (almost double) and of p-coumaric and ferulic acids in the bound fractions. Therefore, the specific conditions of cultivation's well as dissimilarity of barley varieties could be the source of the technologically significant differences that could have an impact on the beer quality. Kvasny Prum. 59, 2013, Nr. 12, S. 346-351 Der Artikel befasst sich mit dem Vergleich der Menge und Vertretung einiger bedeutenden Polyphenolsubstanzen in der Tschechischen Republik und in der Volksrepublik China aufgewachsen Gerstenmustern. Die erwähnten Muster unterschieden sich in der höheren Gesamtmenge an verfolgte Polyphenole in den chinesischen Gersten und in der Vertretung von einigen ausgesuchten Polyphenolgruppen. Da der größte Unterschied war in einer bedeutend höheren (fast doppelt) Vertretung des Prokyanidins B3 und Katechins in der freien Fraktion und p-Cumar-und Ferulasäure in der gebundenen Fraktion. Also es ist möglich zu konstatieren, dass die spezifische Bedingungen der spezifischen Anbaubedingungen und die Gerstensortenverschiedenheit eine Quelle von einigen technologisch bedeutenden Differenzen mit Einfluss auf die Qualität des unter Anwendung des konkreten Rohstoffs hergestellten Bieres seien könnten.