The probability of treatment success, failure and duration—what can be learned from empirical data to support decision making in clinical practice?

Lutz, Wolfgang; Lambert, Michael J.; Harmon, S. Cory; Tschitsaz, Armita; Schürch, Eva; Stulz, Niklaus

doi:10.1002/cpp.496

Cited by 98 publications

(77 citation statements)

References 33 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…Finch et al [13] developed and tested the accuracy of predicting deterioration in adults. These and related signal alarm systems have been evaluated in a number of empirical investigations [14,15,16,17]. This research shows that 85-100% of patients who deteriorate in treatment can be accurately identified prior to departing from treatment and often after the first few sessions of treatment.…”

Section: One Necessary Component Of Maximizing Patient Outcomementioning

confidence: 99%

Maximizing Psychotherapy Outcome beyond Evidence-Based Medicine

Lambert¹

2017

Psychother Psychosom

Self Cite

103

View full text Add to dashboard Cite

Despite evidence that psychotherapy has a positive impact on psychological disorders, 30% of patients fail to respond during clinical trials, and as many as 65% of patients in routine care leave treatment without a measured benefit. In addition, therapists appear to overestimate positive outcomes in their patients relative to measured outcomes and are particularly poor at identifying patients at risk for a negative outcome. These problems suggest the need for measuring and monitoring patient treatment response over the course of treatment while applying standardized methods of identifying at-risk cases. Computer-assisted methods for measuring, monitoring, identifying potential deteriorators, and providing feedback to clinicians are described along with a model that explains why feedback is likely to be beneficial to patients. The results of 12 clinical trials are summarized and suggest that deterioration rates can be substantially reduced in at-risk cases (from baseline rates of 21% down to 13%) and that recovery rates are substantially increased in this subgroup of cases (from a baseline of 20% up to 35%) when therapists are provided this information. When problem-solving methods are added to feedback, deterioration in at-risk cases is further reduced to 6% while recovery/improvement rates rise to about 50%. It is suggested that the feedback methods become a standard of practice. Such a change in patterns of care can be achieved through minimal modification to routine practice but may require discussions with patients about their clinical progress.

show abstract

Section: One Necessary Component Of Maximizing Patient Outcomementioning

confidence: 99%

Maximizing Psychotherapy Outcome beyond Evidence-Based Medicine

Lambert¹

2017

Psychother Psychosom

Self Cite

103

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…Źródłem informacji o efektach psychoterapii mogą być pacjenci, psychoterapeuci, rezultaty testowych badań itd. (Fila, 1993;Grzesiuk, 2006;Lutz i in., 2006). Kryterium skuteczności terapii może być np.…”

Section: Doświadczenia Pacjenta Z Przebiegu Psychoterapii a Jej Skuteunclassified

Cechy pacjenta, jego doświadczenia z przebiegu psychoterapii i skuteczność psychoterapii

Szymańska¹,

Dobrenko²,

Grzesiuk³

2016

RPsych

View full text Add to dashboard Cite

W prezentowanych badaniach postawiono pytania o związki (1) cech pacjentów z ich doświadcze-niami z przebiegu psychoterapii oraz (2) doświadczeń z psychoterapii z dokonywaną przez pacjentów oceną jej skuteczności. Pomiar zmiennych przeprowadzono przy użyciu ankiety katamnestycznej, którą wysłano do 1210 byłych pacjentów ośrodka psychoterapii. Uzyskano odpowiedzi od 276 osób (55% kobiet i 45% mężczyzn), w większości poniżej 30. roku życia. Do analizy danych zastosowano modele strukturalne i analizę korespondencji. Wyniki wskazują, że: (1) zmienne grupują się wokół dobrej i niedobrej relacji psychoterapeutycznej; zbudowano dwa modele -jeden dla dobrej, drugi dla niedobrej relacji z psychoterapeutą; (2) podgrupy pacjentów stwierdzających poprawę, pogorszenie i brak zmian różnią się pod względem cech przed psychoterapią i doświad-czeń z psychoterapii.Słowa kluczowe: skuteczność psychoterapii; oczekiwania pacjenta wobec psychoterapii; relacja terapeutyczna; liczba sesji i czas trwania psychoterapii.Adres do korespondencji: LIDIA GRZESIUK -emerytowany profesor psychologii Wydziału

show abstract

“…Spolu s tím je pak možno vypočítat i pravděpodobnost, s jakou bude terapie pro daného klienta úspěšná (Castonguay et al, 2013). Pokud se skutečná trajektorie odchyluje od té očekávané v pozitivním směru, zvyšuje se pravděpodobnost úspěšné terapie, zatímco odchylky negativním směrem zvyšují riziko neúspěchu (Lutz et al, 2006). Empirický přístup se ukazuje jako účinnější než racionální (tamtéž), lze jej ale použít až ve chvíli, kdy v databázi daného systému existuje dostatečný počet dříve léčených klientů.…”

Section: Systémy Monitorující účInnost Psychoterapie V Běžné Praxiunclassified

Monitorování účinnosti v psychoterapii a poradenství

Řiháček

Juhová

2016

TESTFÓRUM

View full text Add to dashboard Cite

Abstrakt: Ve výzkumu psychoterapie a poradenství se v posledních letech prosazuje tzv. na praxi orientovaný výzkum, jehož cílem je zkoumat proces a efekt psychoterapeutických a poradenských intervencí v podmínkách běžné praxe. V terapeutických a poradenských zařízeních v západním světě se stále častěji začínají používat softwarové systémy průběžně monitorující efekt nabízené péče. Výzkumy ukazují, že používání zpětnovazebních informací z těchto systémů má pozitivní vliv na účinnost terapeutické a poradenské praxe. V tomto příspěvku budou nastíněny principy fungování těchto systémů a dále budou shrnuty přínosy i limity rutinního monitorování účinnosti a jeho implementace do praxe. Klíčová slova: účinnost psychoterapie, monitorování účinku, zpětná vazba, implementaceÚčinnost psychoterapie je dnes již považována za spolehlivě prokázanou (Lambert, 2013b;Wampold, 2001). Od doby prvních metaanalýz (Glass & Smith, 1977;Glass, Smith, & Miller, 1980) byly publikovány stovky metaanalytických studií i metaanalýzy těchto metaanalýz (např. Lipsey & Wilson, 1993), z jejichž výsledků je zřejmé, že klienti z psychoterapeutických intervencí v průměru významně profitují. To však neznamená, že všichni profitují stejně a že výsledek je u všech klientů podobně optimistický. Ukazuje se, že značný podíl klientů se v průběhu terapie nezlepšuje a část se jich dokonce zhoršuje (Lambert, 2013b).Účinnost terapie se také liší podle toho, zda je zkoumána v experimentálních studiích (randomized clinical trial, RCT), které jsou přísně kontrolované, v nichž se terapie řídí předepsaným manuálem, počet sezení je předem stanoven a mezi klienty nejsou zařazováni lidé, kteří nesplňují přísná diagnostická kritéria, nebo zda je zkoumána v podmínkách běžné praxe, kde je průběh terapie mnohem více variabilní -terapie je ve větší míře přizpůsobována potřebám konkrétního klienta, počet sezení je proměnlivý a klienti často splňují kritéria více diagnostických kategorií. Podle přehledové studie Hansena, Lamberta a Formana (2002) se v rámci experimentálních studií účinnosti 1 Vznik tohoto článku byl podpořen z prostředků grantových projektů GAP407/11/0141 a MUNI/A/1160/2014. 2 Příspěvek vznikl v návaznosti na konferenci Psychologická diagnostika Brno (22.-23. říjen 2015). 3 Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU, Joštova 10, 602 00 Brno

show abstract

The probability of treatment success, failure and duration—what can be learned from empirical data to support decision making in clinical practice?

Cited by 98 publications

References 33 publications

Maximizing Psychotherapy Outcome beyond Evidence-Based Medicine

Maximizing Psychotherapy Outcome beyond Evidence-Based Medicine

Cechy pacjenta, jego doświadczenia z przebiegu psychoterapii i skuteczność psychoterapii

Monitorování účinnosti v psychoterapii a poradenství

Contact Info

Product

Resources

About