Cíl: Cílem této průřezové studie bylo vyhodnotit kvalitu života, úzkost a depresi u seniorů s kardiovaskulárním onemocněním, kteří žijí v komunitě, a zjistit jejich souvislost se subjektivním hodnocením zdravotního stavu a s tím, zda senior žije v domácnosti sám. Také byla zjišťována souvislost s pohlavím a věkem. Metodika: Kvalita života byla hodnocena pomocí nástroje Older People's Quality of Life -Brief version (OPQOL-BRIEF), pro hodnocení úzkosti byl použit Inventář geriatrické úzkosti (GAI) a pro hodnocení deprese Geriatrická škála deprese (GDS-15). Kritériem pro zařazení do výzkumného souboru byl věk nad 60 let, jedinec s kardiovaskulárním onemocněním v anamnéze žijící v soukromé domácnosti, bez diagnózy demence, se schopností vyplnit dotazník v českém jazyce. Výsledky: Výzkumný soubor byl tvořen 639 respondenty, z toho bylo 74,2 % žen. Průměrný věk ve výzkumném souboru byl 72,9 roku (min. 60, max. 94) a 56,7 % respondentů žilo s manželem či partnerem nebo s dětmi. Průměrné skóre kvality života bylo 53,7 (min. 25, max. 65), průměrné skóre úzkosti bylo 4,9 (min. 0, max. 20), a průměrné skóre deprese 3,3 (min. 0, max. 15). Ženy udávaly statisticky významně lepší kvalitu života (p = 0,0001). Lepší kvalita života byla spojena s lepším subjektivním hodnocením zdravotního stavu (r = 0,439; p < 0,01), klesajícím skóre deprese (r = -0,526; p < 0,01), klesajícím skóre úzkosti (r = -0,342; p < 0,01) a mladším věkem respondentů (r = -0,166; p < 0,01). U seniorů, kteří žili v domácnosti samostatně, bylo zjištěno statisticky významně vyšší skóre deprese (p = 0,028). Závěr: Kvalitu života seniorů ovlivňuje celá řada aspektů, jejichž znalost je důležitá pro efektivní cílení programů určených pro seniory v komunitě. Z hlediska zlepšení kvality života seniorů s kardiovaskulárním onemocněním žijících v komunitě se jako efektivní jeví programy zaměřené na zlepšení celkového zdraví a intervence vázané na zmírnění symptomů deprese a úzkosti.