The Skinhead Subculture in the Czech Republic

Abstract

This article briefly describes the skinhead subculture, its history, components, characteristics, values, attitudes and norms. It also presents the various currents of the subculture, with an emphasis on the current apolitical trend within this subculture. The article discusses not only the skinhead subculture in England (its roots, development, etc.), but also the situation in the Czech Republic. The skinhead scene in the Czech Republic is characterised by disunity, caused by political orientation and the engagements of its various supporters, who identify either with: (a) the extreme right (National Socialism), (b) the traditional current (patriotism and the classic themes of the original skinhead subculture), or (c) the extreme left (Trotskyism, communism, and anarchist or 'autonomist' currents). It is difficult to establish how many skinheads there are in the Czech Republic today, but one estimate puts the figure at five thousand people when adding all currents together.

The political economy of fanzines on the threshold of state socialism and post-socialism: The story of Czech(o)slovak fanzines

“…In Slovakia, nationalist skinheads drew from the symbolism of the World War II–era Slovak fascist state and praised Nazi history and figures. Czech nationalist skinheads called themselves kališníci , a reference to the Hussites, a late medieval Czech Protestant movement, who were perceived as the main militaristic national tradition and provided anti-German and consequently anti-Nazi symbolism (Smolík, 2015). For instance, in 1994, the Patriotic League began publishing the zine Práče , the title is a reference to a Czech term for Hussite child soldiers; its motto was ‘Reading for skinheads who do not Sieg Heil ’.…”

O hranicích a mnohosti Jiných: Relační perspektiva studia subkultur

“…Tato perspektiva je v českém prostředí nejčastěji aplikována v případě studií subkultury skinheads, jejíž různá ustanovování k pojednání vzájemných vztahů v podstatě vybízejí (Stejskalová 2011;Smolík 2015;Charvát 2017;. Objevuje se však také v případě punku, respektive hardcore punku (Kumová 2018) či v pojednání genderových vztahů v punkové a hip hopové subkultuře (Kolářová -Oravcová 2018).…”

“…Zaměřili jsme tedy svoji pozornost tímto směrem mj. i prostřednictvím výzkumu našich studentů (Klozarová 2004;Dvořák 2006;Novotný 2011;Šarochová 2011), jimiž vytvořená data a některé jejich interpretace v kvalifikačních pracích významně přispěly k formulaci námi publiko-ČESKÝ LID ročník 2019/106 1 vaných závěrů (Novotná -Dvořák 2008;Novotná -Heřmanský 2012;2015;Novotná 2013). Při diachronním studiu proměn punkové subkultury se jako významní Jiní vynořily jednak různé podoby mainstreamu jako reprezentace dominantní společnosti, jednak reprezentace jiných subkultur (významně skinheads, později freetekna, hip hopu či ema) a v neposlední řadě i reprezentace subkultury, s níž se sami identifikovali.…”