The tattoo as a document

Abstract

Purpose The purpose of this paper is to investigate how tattoos can be considered documents of an individual’s identity, experiences, status and actions in a given context, relating to ideas stating that archival records/documents can be of many types and have different functions. The paper also wants to discuss how tattoos serve as a bank of memories and evidence on a living body; in this respect, the tattooed body can be viewed as an archive, which immortalises and symbolises the events and relationships an individual has experienced in his or her life, and this in relation to a specific social and cultural context. Design/methodology/approach To discuss these issues, the authors take the point of departure in the tattoo practice of Russian/Soviet prisoners. The tattoo material referred to is from the “Russian Criminal Tattoo Archive”. The archive is created by FUEL Design and Publishing that holds the meanings of the tattoos as explained in Russian Criminal Tattoo Encyclopaedia Volume I-III. The authors exemplify this practice with two photographs of Soviet/Russian prisoners and their tattoos. By using a semiotic analysis that contextualises these images primarily through literature studies, the authors try to say something about what meaning these tattoos might carry. Findings The paper argues that it is possible to view the tattoo as a document, bound to an individual, reflecting his/her life and a given social and cultural context. As documents, they provide the individual with the essential evidence of his or her endeavours in a criminal environment. They also function as an individual’s memory of events and relationships (hardships and comradeships). Subsequently, the tattoos help create and sustain an identity. Finally, the tattoo presents itself as a document that may represent a critique of a dominant society or simply the voice of the alienated. Originality/value By showing how tattoos can be seen as documents and memory records, this paper brings a new kind of item into information and archival studies. It also uses theories and concepts from information and archival studies to put new light on the functions of tattoos.

Tattoos and Information: Mapping the Landscape of Tattoo Research

“…In library and information science (LIS) field tattoos as documents (Fortier & Menard, 2018) or non‐authoritative documents (Gorichanaz, 2015), and in relation to information theory concepts of the document and the archive (Sundberg & Kjellman, 2018). tattoo as a means of communication and a sign carrier on the body (Cwojdzinski, 2019) intellectual property and copyright in relation to tattoos (Chronis, 2019; Minahan, 2015; Tan, 2013) technical methods used to detect and search tattoos (Han, Shan, & Chen, 2019) …”

Konstrukce, deklarace a manifestace kriminální identity v reflexi druhého života odsouzených: příklad ruskojazyčné kriminální subkultury

“…Touha po tetování ve vězeňském prostředí je zcela pochopitelná a vězení je prostředí, pro které bylo tetování dlouhodobě zcela přirozenou, ač v řadě případů oficiálně neuznávanou či zakázanou praxí. Existuje celá řada studií, které se zaměřují na historické a sociokulturní významy tetování (Rubin 1988;Sanders 1988b;Falk 1995;Jones 2000;Arnshav 2014;Sundberg, Kjellman 2018;Lochmannová 2020). Především v dikci západu byla tetování dlouhodobě vnímána jako charakteristika marginalizovaných jedinců, "těch druhých".…”

“…Schrader (2000) nalézá podobnosti mezi kulturou mezi ruskými kriminálníky a kategorizací lidí z dob carského Ruska, což ilustruje na příkladech označení vagabundi pro ty, kteří se odmítli podrobit zákonu a regulacím. Tento rebelský přístup ovšem vynesl tyto "vagabundy" na vrchol kriminální hierarchie a známky trestního přístupu carského Ruska, které jim byly vpraveny pod kůži, se později přenesly do zločineckého prostředí, kdy jedinci, kteří byli součástí kriminálního světa, dobrovolně přijímali tetování jako formu vzpoury proti státu a autoritě (Sundberg, Kjellman 2018).…”

“…Mezi ruskojazyčnými odsouzenými hrálo tetování vždy svoji významnou roli, neboť bylo četně vnímáno jako důkaz trestní orientace jednotlivce, stejně jako jeho osobních charakteristik. Například tetování pavučiny s pavoukem směřujícím dolů či nahoru odkazuje k touze vězně opustit zločinný život, nebo naopak odhodlání v něm zůstat, tetování nože vizuálně ztvárněného ve směru skrz krk pak naznačuje, že odsouzený zavraždil ve vězení, zatímco malé zvonky kolem kotníků znamenají, že si svůj trest odnětí svobody odseděl v plném rozsahu (Sundberg, Kjellman 2018). Sidorov (2008) tvrdí, že vládní označování zločinců v Rusku je možné považovat za prototyp tetování zločinců.…”

“You make me miss Pune so much”: memory making and documenting in a Virtual Zenana

“…Buckland (1991) held that not only through intentional communications but we are also informed by a variety of objects and events. Any object or artifact could have information latent in it, and irrespective of the form or medium, a certain context could determine whether an object or artifact is informative (Buckland, 1991; Sundberg and Kjellman, 2018).…”