Theories of Mffitary Intervention in the Tird World: Lessons from the Philippines

Abstract

This article reexamines military intervention in the overthrow of civilian governments in the Third World. First, it reconsiders three major theories developed to explain the military overthrow of the Goulart government in Brazil in 1964, each of which focuses on a different independent variable: institutional change, economic stress, and political polarization. Second, it applies and demonstrates the usefulness of these three theories to a recent case outside Latin America: the Philippines. Supporting evidence is found for each of the three theories in both the Brazilian and the Philippine cases. Third, it offers new evidence on the Philippine case, based on 33 interviews with military officers and other informants knowledgeable about the military's role in the overthrow of the Marcos regime in the Philippines in 1986. The interviews were conducted in the Philippines from May to July 1988. The informants consisted of 17 active military officers, 8 retired officers, and 8 outside observers. The article concludes by showing that each theory complements the others, since they focus on different aspects of the process, and it argues that a synthesis of these contending theories is possible.

Názvosloví studií státního převratu: jeho použití v odborné literatuře, 1962–2014

“…Zatímco VoP (v kategorizaci dle subjektu na ose specifické-vojenské; viz tabulka 3) je chápán jako okamžitá kinetická akce vyvolaná s cílem vyřešit ve prospěch jeho strůjců bezprostřední degradaci politického, ekonomického, sociálního a/nebo bezpečnostního prostředí a stabilizovat vyhrocující se situaci (Ferguson 1987;Finer 1988; Luttwak 1979 a mnoho dalších), VoI je převážně dlouhodobým procesem, jehož účelem je formování a korigování politického režimu dle potřeb a zájmů ozbrojených sil (např. Casper 1991;Finer 1962;Hanneman, Steinback 1990;Putnam 1967;Rial 1989;Tannahill 1975). V diskuzi však vládne nejednotnost.…”