28
Czech AssociaƟon of Corrosion Engineers
ÚVODV muzejních sbírkách se kromě umělecko-řemesl-ných děl z drahých kovů, mědi nebo železa vyskytují i olověné sbírkové předměty. Z olova se nejčastěji vyráběly například ozdobné předměty, drobné nášivky, závěsy nebo různé fi gurky [1]. Lze ho najít i ve vracích lodí, kde sloužilo jako závaží [2]. Zvláštní skupinu tvoří olověné buly neboli kovové pečetě. Bula má na lícové straně otištěný znak, obraz nebo nápis symbolizující fyzickou nebo právnickou osobu. Buly byly připojová-ny k dokumentu pergamenovými proužky, hedvábnými šňůrkami nebo konopnými provázky jako záruka jeho platnosti [3]. Pro buly je na rozdíl od ostatních před-mětů specifi cké to, že je nelze odpojit od samotného papírového nebo pergamenového dokumentu, a jsou tak vystaveny látkám, které se uvolňují při degradaci těchto organických materiálů. Podobná situace nastává i v pří-padě ukládání olověných předmětů do dřevěných vitrín nebo jiných dřevěných úložných prostor. Degradací a stárnutím organických materiálů se do okolí uvolňují organické kyseliny, například kyselina mravenčí, octová, nebo propionová [4][5][6][7][8]. Snaha ochránit tyto předměty vede k hledání vhodné povrchové úpravy nebo korozního inhibitoru, který by tyto buly ochránil bez jakéhokoli negativního působení na okolní prostředí.
Prostøedí depozitáøùK atmosférické korozi patří neodmyslitelně i koroze ve vnitřní atmosféře. Oproti vnější atmosféře, kde se často střídají klimatické podmínky a mění se poměrně rychle relativní vlhkost i teplota, je vnitřní atmosféra stálejší. Ale i zde hrají klimatické podmínky důležitou roli. Ve vnitřní atmosféře jsou v nižší míře přítomny např. oxidy dusíku nebo oxid siřičitý a oxid uhličitý, naopak jsou zde přítomny organické látky jako kyselina octová, kyselina mravenčí, sulfan nebo amoniak [7] a plyny a aerosoly pronikající z vnějšku. Tyto látky jsou produktem přítomnosti lidí nebo vznikají degradací organických látek, např. rozkladem celulózy bukového dřeva a měk-kých dřev [8]