The Krugman hypothesis attributes high wage inequality in the US and high unemployment in continental Europe in the 1980s to the same negative change in the demand for the low skilled under different degrees of wage rigidity. This paper revisits the hypothesis in order to explain the labor market developments in France, the UK, and the US in the 1990s. We estimate a labor supply and labor demand model with heterogenous types of labor to analyze the effects of market forces and wage rigidity on changes in skill-group labor market outcomes. The results provide evidence in favor of the Krugman hypothesis when France is compared to the US and the UK. We also find support for an extended version of the Krugman hypothesis, which suggests that, when labor supply is sensitive to wages, there is a trade-off between unemployment on one hand, and wage inequality and inactivity on the other. Abstrakt Pokud jde o vysokou mzdovou nerovnost v USA a vysokou nezaměstnanost v zemích evropského kontinentu v osmdesátých letech dvacátého století , Krugmanova hypotéza připisuje oba jevy poklesu poptávky po pracujících s nízkou kvalifikací, jehož důsledky se liší podle různého stupně mzdové rigidity. Předkládaná studie zkoumá, zda tato hypotéza je schopna vysvětlit také vývoj na trhu práce ve Francii, Velké Británii a USA také v následující dekádě, v letech devadesátých. Odhadujeme model nabídky práce a poptávky po práci s heterogenními typy pracujících, jehož pomocí analyzujeme vliv tržních sil a mzdové rigidity na pozorované změny výstupů na trhu práce skupin pracujících s odlišnou kvalifikací. Naše výsledky ukazují, že pomocí Krugmanovy hypotézy lze vysvětlit rozdílný vývoj na trhu práce ve Francii ve srovnání s USA a Velkou Británií. Nacházíme také empirickou relevanci rozšířené verze Krugmanovy hypotézy, která říká, že pokud je nabídka práce citlivá na mzdy, existuje substituční vztah mezi nezaměstnaností na jedné straně a mzdovou nerovností a neparticipací na trhu práce na straně druhé.