Geo-kulturní hraniční region amerického Jihozápadu a mexického Severu je místem tří hlavních vln vymístění: pre-kolumbovského, španělského a anglo-amerického. Objevení se představy Aztlánu jako čikánského domova v roce 1969 a následný rozkvět aztlánského psaní naznačuje jedinečnou kruhovost vývoje v této oblasti. Jak ukazuje historická beletrie Rudolfa Anayi a Graciely Limón, současní čikánští umělci se vracejí ke svému pre-kolumbovskému dědictví a nápaditě integrují prvky alespoň třech kultur. Aztlán, propustná mestická hraniční oblast, se tak stala ústředním symbolem čikánského úsilí o zbavení se vnuceného statusu marginalizovaných cizinců. Přestože čelí trvalým účinkům kolonizace, trvá Aztlán na znovuzískání čikánského teritoria stejně jako čikánského hlasu ve Spojených státech.