Cí l: Analýza dat ze souboru nemocných vyšetřených pro klinické podezření na plicní embolii (PE) pomocí CT angiografi e plicnice (CTPA) v Nemocnici Tábor za jeden rok od března 2019 do února 2020. Zhodnocení užitečnosti revidovaného ženevského skóre (RGS) v tomto souboru. Metodika: Retrospektivní analýza souboru dat všech pacientů, u nichž byla v období od března 2019 do února 2020 na Radiologickém oddělení Nemocnice Tábor provedena CTPA pro klinické podezření na PE. Byla vypočtena hodnota RGS a byla srovnána se známými výsledky CTPA. Dále byly analyzovány další klinické a laboratorní parametry a jejich užitečnost v predikci výskytu plicní embolie na CTPA. Výsledky: Celkem bylo do souboru zařazeno 584 konsekutivních pacientů, z nichž 3 byli vyřazeni pro chybějící údaje. PE byla zjištěna u 132 (22,60 %) pacientů (71 mužů, 53,8 %); odpovídá při počtu obyvatel 102 451 v roce 2019 1 incidenci necelých 129/100 000. Nízká pravděpodobnost přítomnosti PE dle RGS byla vypočtena u 37,2 % pacientů, střední u 62,5 %, vysoká u 0,3 % nemocných. Nejčastějším symptomem, pro který pacient vyhledal lékařskou pomoc, byla dušnost (342; 58 %). RGS dosahovalo v tomto souboru plochy pod křivkou (AUC) 0,64. V multivariační analýze byly prediktory výskytu plicní embolie na CTPA v daném souboru hodnota ženevského skóre (poměr šancí [OR] 1,27 za bod, p < 0,001) a D-dimerů (OR 1,19 za μg/l, p < 0,001), dále mužské pohlaví (OR 1,99, p = 0,031) a jako negativní prediktor ischemické choroby srdeční (ICHS) v anamnéze (OR 0,31, p = 0,027). Ani kombinovaný model vytvořený z klinických a paraklinických proměnných nestačí, aby nahradil provedení CTPA (AUC 0,78). Zá vě r: Incidence PE v našem souboru je na horní hranici běžně udávané a současně potvrzuje trend narůstající incidence PE v čase. Užitečnost RGS v populaci, kde je již rozhodnuto provést CTPA, je poměrně nízká a ani společně s hodnotou D-dimerů nestačí k nahrazení CTPA.