Výběrové zaměření pozornosti u studentů učitelství a povaha jejich interpretací

Abstract

Abstrakt: Profesní vidění je důležitým spojníkem mezi profesním věděním a profesním jednáním. Článek představuje výsledky výzkumu profesního vidění studentů učitelství jednak pro 2. a 3. stupeň a jednak pro 1. stupeň ZŠ, a to na počátku studia obecné didaktiky i didaktik oborových. Pomocí analýzy písemných refl exí (n = 211) na videu zhlédnuté vyučovací hodiny zkoumá výběrové zaměření pozornosti a to, do jaké míry a jak studenti zaznamenané jevy popisují, hodnotí a interpretují. Významové jednotky byly kódovány kategoriálním systémem podle Sherinové a van Esové (2009) a modifikovaným systémem podle Stockerové (2008). Výroky kódované jako teoretizace, predikce a alterace byly analyzovány kvalitativně s cílem postihnout jejich povahu. V oblasti výběrového zaměření pozornosti výzkum potvrdil některé výsledky získané u studentů učitelství matematiky v předchozích výzkumech, poukázal však i na rozdíly. Studenti učitelství 1. stupně si více všímají žáka, zatímco výroky studentů učitelství 2. a 3. stupně jsou zaměřeny stejnou měrou na učitele i žáka. Studenti obou skupin komentují spíše obecné pedagogické jevy na úkor oborových a oborově didaktických, velmi málo interpretují (studenti učitelství 1. stupně ještě méně než studenti druhé skupiny) a jejich poznámky mají spíše obecný charakter. V jejich komentářích je patrný důraz na žákův aktivní přístup k učení. Zjištěné výsledky mohou přispět k inovacím obsahu didaktických disciplín v učitelské přípravě a k rozvoji spolupráce mezi didaktiky.Klíčová slova: profesní vidění, všímání si, student učitelství, interpretace viděného, přípravné vzdělávání učitelů.

Vliv přípravného studia učitelů na rozvoj jejich profesního vidění

“…Výsledky pretestu byly zpracovány v samostatné studii (Pavlasová et al, 2018). Studenti si v hodině mj.…”

“…Profesní vidění se v průběhu profesního života učitelů mění. Pro české studenty učitelství bylo ukázáno, že se ve výukové situaci zaměřují více na učitele než na žáky, jejich komentáře jsou spíše obecné než konkrétní, komentují spíše obecně pedagogické jevy na úkor jevů oborově didaktických a viděné spíše popisují a hodnotí než interpretují s oporou v teorii (Pavlasová et al, 2018;Vondrová & Žalská, 2015). To potvrzuje i zahraniční výzkum (např.…”

Od praxe k teorii a zpět ve vyučování češtině I

“…Z našich i zahraničních studií, které se profesnímu vidění začínajících učitelů či studentů učitelství věnují, vyplývá, že začínající učitelé a studenti učitelství se soustředí spíše na činnost učitele než žáků, vnímají hodinu jako chronologický pořad určitých výukových událostí (ty však vidí spíše izolovaně, nikoliv jako sled, který vede k určitému cíli) a jejich pozornosti v podstatné míře unikají jevy, jež jsou specifické pro daný obor (Vondrová a Žalská 2015;Pavlasová aj. 2018).…”

“…např. Pavlasová 2017;Pavlasová aj. 2018;Vondrová a Žalská 2012Vondrová a Žalská , 2015Syslová 2016), ve výuce anglického jazyka zkoumaly profesní vidění budoucích učitelů např.…”