Využití gamaspektrometrie při studiu spodnobadenských sedimentů ve vrtu 2241_B Brno-Černá Pole

Abstract

(24-32 Brno) ÚvodSpodnobadenské sedimenty představují v Brně a jeho nejbližším okolí nejrozsáhlejší a nejmocnější z miocenních sedimentů karpatské předhlubně (Krystek 1982).V roce 2015 byl v rámci projektu České geologické služby s názvem "Rebilance zásob podzemních vod" odvrtán vrt (N 49°12'56'', E 16°36'45'') s označením 2241_B Brno-Černá Pole. Pozice vrtu je znázorněna na obrázku 1. Vrt dosáhl hloubky 361 m, přičemž v metráži 20-236 m protnul spodnobadenské sedimenty karpatské předhlub-ně (Tomanová Petrová et al. 2015). Vzhledem k téměř kontinuálnímu vrtnému jádru se tak naskytla ojedinělá možnost detailněji zhodnotit sled těchto sedimentů v zá-jmové oblasti. Spodnobadenské sedimenty zde vystupují ve dvou naprosto dominantních a výrazně odlišných litofaciích -tj. jako vápnité prachovité jíly (tzv. tégly -metráž 20 až 167 m) a štěrkovité písky až písčité štěrky (tzv. brněnské písky -metráž 167-236 m). Detailnější vnitřní členění těchto dvou litofacií tradičně naráží na nutnost využití časově náročných paleontologických, petrologických a geochemických technik. Předložený příspěvek představuje možnost využití gamaspektrometrie, která se jeví jako relativně rychlá a finančně nenáročná metoda ke studiu monotónních sedimentárních sekvencí. Geologická situace zájmové oblastiVrtem 2241_B Brno-Černá Pole byly zastiženy sedimenty kvartéru, spodnobadenské sedimenty karpatské předhlubně, sedimenty paleogénu nesvačilského příkopu a horniny brněnského masivu.Karpatská předhlubeň na Moravě je součástí periferních alpsko-karpatských pánví v předpolí flyšových jednotek. Dnes zabírá větší části moravských úvalů, Vyš-kovské a Moravské brány, Ostravsko, Opavsko a pokračuje