“…V porovnání s institucionalizací málo studovaná deinstitucionalizace regionů bývá označována za zánik/(z)mizení regionů a spojována se ztrátou administrativního statusu (Paasi 1991(Paasi , 2009Zimmerbauer, Suutari, Saartenoja 2012;Zimmerbauer, Paasi 2013;Zimmerbauer, Riukulehto, Suutari 2017;Šerý, Daňková 2021). Jak ale ukázal příklad finské obce Nurmo (Zimmerbauer, Suutari, Saartenoja 2012;Zimmerbauer, Paasi 2013;Zimmerbauer, Riukulehto, Suutari 2017), tento region byl spojením se sousední obcí pouze částečně deinstitucionalizován, neboť nezanikl, ale přetrval v myslích lidí coby percepční region (založený na řadě dalších institucí), nadále generoval regionální identitu mnoha lidí a navíc někteří vyjadřovali (i nějakou dobu poté) odpor tomuto sloučení; došlo nicméně k jeho transformaci (autoři se však příliš nevěnují teritoriálnímu tvaru, nýbrž symbolům a institucím).…”