Znalostní báze učitelství

Švec, Vlastimil; Krátká, Jana; Cásková, Kateřina; Jakešová, Jitka; Jašková, Jana; Koubek, Petr; Minaříková, Eva; Nehyba, Jan; Pravdová, Blanka; Svojanovský, Petr; Šimůnková, Barbora; Marková, Petra

doi:10.5817/cz.muni.m210-7961-2015

Cited by 6 publications

(4 citation statements)

References 0 publications

Supporting

Mentioning

Contrasting

Unclassified

Order By: Relevance

“…(2019, s. 47). V pojetí učitelství jako expertní profese, která vyžaduje specializované poznání a důkladné vysokoškolské vzdělání, je pilířem profesionality učitelů profesní vědění, profesní znalosti (professional knowledge -Shulman, 1987;Janík, 2005;Švec et al, 2014). Shulman vymezuje poznatkovou bázi učitelství (knowledge base for teaching) prostřednictvím sedmi základních oblastí profesních znalostí: (a) znalosti předmětové/oborové -"znalost obsahu", (b) obecně pedagogické (principy a strategie výuky), (c) znalost kurikula (programy, materiály, učebnice), (d) oborově didaktické znalosti -"didaktická znalost obsahu" (porozumění obsahu vzdělání a způsobům jeho interpretace žákům), (e) znalost žáků a jejich charakteristik (vývojových i individuálních), (f) znalost kontextů vzdělávání (sociokulturní kontexty -rodina, škola, region, školský systém, vzdělávací politika), (g) znalost cílů, záměrů, klíčových hodnot ve vzdělávání a jejich ilozo ického a historického zázemí.…”

Section: Profesionalita Učiteleunclassified

De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

Spilková¹

2023

PedOr

View full text Add to dashboard Cite

Cílem přehledové studie založené na metodologii desk research je detailně analyzovat nejkontroverznější pasáže aktuálně navrhované novely zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících v širším kontextu přístupů české vzdělávací politiky k učitelské profesi a učitelskému vzdělávání po roce 1989. V centru kritické reflexe novely, označované jako de-profesionalizační a de-kvalifikační, je opodstatněnost důvodů a korektnost a relevance používaných argumentů, které mají legitimizovat potřebnost tak radikální změny. Zásadní pozornost je věnována vysvětlení de-profesionalizačního charakteru novely vyjadřujícího zpochybnění důležitosti specifických profesních znalostí a dovedností nutných pro kvalitní výkon profese, které odlišují práci profesionálů od poučených, byť třeba osobnostně disponovaných pedagogických laiků. Jsou identifikována rizika de-profesionalizace učitelství z hlediska dopadů na kvalitu školního vzdělávání a krátkodobých i dlouhodobých dopadů na učitelskou profesi, její ocenění a prestiž ve společnosti. Záměr české vzdělávací politiky podporující de-profesionalizaci učitelství je kontrastován s vůdčími trendy ve vyspělých západoevropských zemích, tedy zejména s podporou profesionalizace učitelství a důrazem na zvyšování kvality učitelského vzdělávání v souvislosti s výrazně se zvyšujícími požadavky na učitele. V centru pozornosti je prezentace klíčových pedeutologických konceptů, zejména profesionalizace učitelství, profesionalita učitele a její jádro – profesní znalosti a poznatková báze učitelství (professional knowledge, knowledge base for teaching). V závěru studie je na základě dat – z komparativních, historických a pedeutologických analýz i empirických výzkumů – zhodnoceno, zda je tak zásadní změna v přístupu k učitelské profesi opodstatněná, věrohodně zdůvodněná korektními a relevantními daty, zda odpovídá současnému poznání a zda je v souladu s důležitými strategickými dokumenty vzdělávací politiky (např. Strategie 2030+) i klíčovými trendy a doporučeními na mezinárodní úrovni.

show abstract

Section: Profesionalita Učiteleunclassified

De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

Spilková¹

2023

PedOr

View full text Add to dashboard Cite

show abstract

“…V přípravě učitelů primárních škol je v ČR dlouhodobě rozvíjen a monitorován reflektivní přístup ke vzdělávání učitelů (např. Janík et al, 2013;Lukášová, 2015;Píšová et al, 2011;Spilková, 2016;Spilková et al, 2010;Spilková & Hejlová, 2010;Švec, 2009;Švec et al, 2014). Reflektivní přístup lze považovat za svorník mezi akademickým a socioprofesním/kompetenčním pojetím vysokoškolského vzdělávání.…”

Section: Klíčové Charakteristiky Profesionalizace Vzdělávání Učitelů unclassified

Profesionalizace vzdělávání učitelů pro primární školu – možnosti a meze

Tomková¹,

Spilková²

2019

Orbis Scholae

View full text Add to dashboard Cite

Cílem přehledové studie je reflektovat snahy o profesionalizaci vzdělávání učitelů primárních škol v České republice. To znamená na základě relevantních teoretických a výzkumných zdrojů posoudit jak silné stránky, tak limity, které se ukázaly při realizaci profesionalizačně zaměřené přípravy budoucích učitelů, a to v širším kontextu mezinárodních trendů v této oblasti. Úvodní část příspěvku je věnována proměnám v pojetí profese, měnícím se nárokům na role a klíčové kompetence učitele, na kvalitu vykonávání profese v souvislosti s proměnami školního vzdělávání. Trend k profesionalizaci učitelství je reflektován zejména ve vztahu k učitelství pro primární školu. Jsou prezentovány specifické charakteristiky profese učitele primární školy jako východisko pro koncepci vzdělávání této kategorie učitelů. Těžiště příspěvku spočívá v reflexi klíčových charakteristik profesionalizace vzdělávání učitelů primárních škol a možných cest k jejich realizaci. Možnosti a meze uvedených přístupů jsou diskutovány a argumentovány také na základě srovnání s vybranými zahraničními přístupy. Klíčová slova: profesionalizace učitelství, učitel primární školy, profesionalizace vzdělávání učitelů, reflektivní přístup k vzdělávání učitelů, Boloňská deklarace

show abstract

“…Vznikly texty věnované expertnosti učitelské profese (Píšová, 2010;Píšová et al, 2011), profesní přípravě a vzdělávání budoucích učitelů (Švec, 1999;Švec et al, 2002;Spilková et al, 2004;Vašutová et al, 2008;Urbánek, 2016;Stuchlíková & Janík, 2017), znalostní a vědomostní základně výkonu učitelského povolání (Švec, 2005;Janík, 2005;Švec et al, 2015, profesnímu vývoji učitelů (Lukas, 2007(Lukas, , 2008Juklová, 2013), učitelovu pojetí výuky (Mareš et al, 1996), jeho profesnímu vidění a vědění (Minaříková & Janík, 2012), subjektivním teoriím učitelů ohledně jejich jednání ve výuce (Koubek & Janík, 2015;Koubek, 2021), formování profesního učitelského sebepojetí a identity (Spilková, 2011;Pravdová, 2014;Lukášová, 2015;Vaculík Pravdová, 2022).…”

unclassified

Kontexty rozmanitosti – nad novým číslem časopisu Pedagogika

Lorenzová¹

2023

View full text Add to dashboard Cite

Znalostní báze učitelství

Cited by 6 publications

References 0 publications

De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

De-profesionalizační novela v mezinárodní perspektivě přístupů k učitelské profesi

Profesionalizace vzdělávání učitelů pro primární školu – možnosti a meze

Kontexty rozmanitosti – nad novým číslem časopisu Pedagogika

Contact Info

Product

Resources

About