This paper empirically examines the effect of corruption on the allocation of government expenditures by function. Equations using pooled panel dataset for 21 OECD countries between 1998 and 2011 were tested, and the findings show that government expenditure on defense and general public services increase, while government expenditures on education, health, recreation, culture and religion decline with higher levels of corruption. This paper presents new results and new evidence on the link between corruption and allocation of government expenditures in OECD countries.

ÚvodV současné době je v řadě rozvinutých zemí patrná krize veřejných fi nancí 1 , která může být řešena snižováním veřejných výdajů nebo zvyšováním daňových příjmů. Při podpoře hospodářského růstu hrají důležitou roli vládní výdaje. Expanzivní fi skální politika může stimulovat hospodářský růst, avšak stejně tak může ekonomický růst podporovat nižší úroveň zdanění, které může být dosaženo pouze při nižší úrovni veřejných výdajů. Změny ve vládních výdajích a daních proto musejí být vnímány v rámci udržování makroekonomické stability, efektivnější alokace zdrojů a zároveň v kontextu omezování rostoucího veřejného zadlužení. S přihlédnutím k těmto skuteč-nostem si lze položit otázku, zda vláda může podporovat ekonomický růst změnou fi skální politiky.Dle Szarowské (2011) mohou hrát rozdílné míry zdanění významnou roli při vysvětlování rozdílů ekonomické výkonnosti jednotlivých zemí, přičemž odlišné typy daní mají rovněž odlišné vlivy na ekonomický růst. Devarajan, Swaroop a Zou (1996) zdůrazňují rozdíl mezi produktivními a neproduktivními vládními výdaji. Poukazují na fakt, že mezi veřejnými investičními výdaji a ekonomickým růstem je pozitivní vztah. Naopak u vládních výdajů určených na spotřebu je patrný negativní vztah k ekonomickému růstu. Afonso a Alegre (2008) uvádějí, že negativní dopad na ekonomický růst mají zejména sociální výdaje, naopak pozitivní vliv mají výdaje na infrastrukturu a vzdělání. Tyto empirické výsledky potvrzují i další studie, ve kterých byl zkoumán vliv produktivních a neproduktivních vládních výdajů na ekonomický růst (viz Aschauer, 1989;Gerson, 1998;Kneller, Bleaney a Gemmell, 1999). Je tedy zřejmé, že při zkoumání ekonomického růstu a faktorů, které jej ovlivňují, nelze fi skální veličiny opomíjet.S ohledem na výše uvedené je cílem článku zjistit, jaký vliv mají jednotlivé typy vládních výdajů a daní na ekonomický růst ve vyspělých zemích. Analýza je provedena na vzorku 27 členských zemí OECD 2 za období let 1997-2011.