OBJECTIVES The prevalence of infectious endocarditis (IE) in intravenous drug users (IDUs) is increasing, and the number of patients who need surgery is also rising. Relatively little is known about the short-term and long-term outcomes of these operations. METHODS This study is a retrospective analysis of our institutional results, focussing on risk factors for perioperative death, major adverse events and long-term survival. A total of 50 of the 66 (75.75%) patients had postoperative follow-up, and the mean follow-up time was 53.9 ± 9.66 months. Patients were divided into 2 groups depending on whether they were having their first operation or were being reoperated for recurrent IE. RESULTS From March 2006 to December 2015, a total of 158 patients underwent surgery for IE; 72 (45.6%) of them were identified as active IDUs. The operative mortality in IDUs was 8.33% (6 patients), with no significant difference between the 2 groups (P = 0.6569). Survival rates at 1 year, at 3 years and at the end of follow-up were 92%, 72% and 64%, respectively. There was significantly worse survival of patients with recurrent IE (log-rank test, P = 0.03). CONCLUSIONS Although the short-term results of operation for IE in IDUs are good, long-term outcomes are not satisfactory. The survival of patients with recurrence of IE caused by return to intravenous drug use is significantly worse.

Falešné aneuryzma-pseudoaneuryzma (PSA)-levé komory se vytvoří, pokud se ruptura srdeční stěny překryje a ohraničí perikardem ve vak, který dále komunikuje úzkým krčkem s dutinou levé komory. (1) Patogeneze vzniku ruptury srdeční stěny je komplexní proces ovlivněný řadou faktorů. (2) Pokud se vyvine PSA, jde o tenkostěnný útvar tvořený perikardem a organizovaným hematomem bez endokardu či myokardu, na rozdíl od pravého aneuryzmatu. (3) Jeho výskyt je vzácný, prevalence neznámá a prognóza vážná. Diagnostickým zlatým standardem byla ventrikulografie (diagnostická přesnost ≥ 85 %). (4) V současné době se dává přednost magnetické rezonanci (MR) a echokardiografii (ECHO). (5) V praxi se obvykle

Laca B, Páleníčková J, Kučerová S, Šetina M. Výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy. Cor Vasa 2010;52:332-339. Cíl studie: Zhodnocení krátkodobých i dlouhodobých výsledků chirurgické léčby infekční endokarditidy (IE) u pacientů operovaných na našem pracovišti. Metodika: V letech 1994-2007 bylo ve Fakultní nemocnici Motol operováno 63 pacientů s diagnózou infekční endokarditidy. Infekční endokarditida nativní chlopně byla přítomna u 54 pacientů (85,7 %), protézová infekční endokarditida u devíti (14,3 %). Anamnézu intravenózního (i.v.) abúzu drog mělo 16 pacientů (25,4 %). Byla provedena retrospektivní analýza tohoto souboru s cílem zjistit dlouhodobé přežití a počet reoperací a reinfekcí. Při ambulantním sledování přeživších pacientů byl hodnocen jejich klinický stav a echokardiografi cky funkce operované chlopně. Střední délka sledování byla 49,6 ± 46 měsíců. Výsledky: Celková hospitalizační mortalita byla 20,6 % (13/63), přičemž v letech 1994-2001 to bylo 29,2 % (7/24) a v letech 2002-2007 15,4 % (6/39). Významně vyšší mortalita byla u pacientů s perianulárním abscesem (6/14; 42,9 %; p = 0,02), naopak signifi kantně nižší úmrtnost měli i.v. narkomani (1/16; 6,3 %; p = 0,04). Vysoká hospitalizační mortalita byla i u pacientů s protézovou infekční endokarditidou (3/9; 33,3 %). Úmrtnost nebyla významně ovlivněna ani lokalizací infekční endokarditidy, ani typem provedeného chirurgického výkonu. Přežití po deseti letech bylo 65,1 % (41/63). Reoperace byla nutná celkem u sedmi pacientů (11,1 %), z toho u dvou (3,2 %) pro reinfekci a u pěti (7,9 %) pro významnou vadu na operované chlopni. Narkomani byli reoperováni častěji (3/16; 18,8 %). Recidiva infekční endokarditidy se objevila u čtyř pacientů (6,3 %). Významně častější byla v podskupině i.v. narkomanů (3/16; 18,8 %; p = 0,017). Většina reoperací (6/7) a všechny reinfekce se vyskytly do dvou let od operace. V rámci sledování byla zjištěna významná dysfunkce operované chlopně u tří pacientů (9,4 %), průměrná NYHA byla 1,7 ± 0,6. Závěr: Výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy u našich pacientů potvrdily, že jde o onemocnění s vysokou, zejména hospitalizační úmrtností, přičemž nejvyšší mortalita byla u pacientů s perianulárním abscesem a protézovou endokarditidou. Riziko komplikací ve smyslu reinfekce a reoperace je nejvyšší v prvních dvou letech po operaci, a to hlavně u i.v. narkomanů. Sledování prokázalo dobrý klinický stav pacientů, velmi dobrou funkci operovaných chlopní a uspokojivou dlouhodobou prognózu. Klíčová slova: Infekční endokarditida -Chirurgická léčba -Reinfekce -Reoperace Laca B, Páleníčková J, Kučerová S, Šetina M. Results of surgical treatment of infective endocarditis. Cor Vasa 2010;52:332-339.Aim of the study: To evaluate short-term and long-term results of surgical treatment of infective endocarditis (IE) in patients operated on in our department. Methods: From 1994 to 2007, 63 patients with the diagnosis of infective endocarditis underwent operation in Motol University Hospital. Native valve endocarditis was present in ...