No abstract

Aims.To determine the effect of pre-existing pulmonary hypertension (PHT) on early hemodynamics, morbidity and mortality after heart transplantation (HTx). Methods. Data were prospectively collected from 149 patients, who underwent HTx between January 2000 and December 2007. The subjects were divided into 3 groups: Group A (n=84) without PTH, group B (n=50) with mild to moderate PTH and group C (n=15) with severe PTH. We studied hemodynamic profile, tricuspid valve regurgitation (TR), incidence of acute cellular rejections (AR), infections, duration of hospitalization, 30-day mortality and a longterm survival. Results. Baseline characteristics were similar in all groups. Using vasodilator treatment PVR was successfully brought down to normal range 2.5 ± 0.6 Wood' units (WU) on the day 1 following the surgery in all groups. Over 80% of patients were treated in Group C, 32% in Group A and 46% in Group B. There was no significant difference in the severity of TR among the 3 groups early after HTx (severe TR was observed in 46%, 54%, 33%, respectively). There was no significant difference in incidence of AR (G ≥ 2 Banff classification) (23%, 23%, 33%, respectively), infections (28%, 32%, 33%, respectively) or duration of hospitalization (30, 30, 28 days, respectively). There was no correlation between pre-transplant PHT and 30-day mortality or a long-term survival. Conclusions. In our cohort, PHT dropped very quickly after HTx, and was not associated with acute right heart failure following the surgery. Reversible PTH does not have a negative impact on short-or long-term survival after HTx.

Cíl: Cílem studie bylo posoudit vliv načasování reoperace u pacientů s Fallotovou tetralogií a významnou plicnicovou nedomykavostí na funkci pravé komory.

No abstract

Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie, Brno, Česká republika Pol J, Černý J, Ondrášek J, et al. Diagnostika a výsledky chirurgické léčby infekční endokarditidy. Cor Vasa 2010;52:340-346. Cíl: Porovnání senzitivity standardních a molekulárně mikrobiologických metod k záchytu etiologického agens infekční endokarditidy. Zhodnocení výsledků chirurgické léčby infekční endokarditidy na našem pracovišti za období posledních pěti let (leden 2005-prosinec 2009). Stanovení a porovnání pětiletého kumulativního přežívání pacientů s nativní a protézovou endokarditidou. Metodika: Analýza souboru 113 pacientů (76 mužů, 37 žen) průměrného věku 57 let, u nichž bylo na našem pracovišti provedeno 117 operací pro diagnózu infekční endokarditidy v období od ledna 2005 do prosince 2009. K identifi kaci infekčního agens jsme použili vyšetření hemokultur, kultivaci peroperačně získaného materiálu a jeho vyšetření metodou PCR, byla stanovena senzitivita těchto vyšetření k záchytu infekčního agens. Zhodnotili jsme 30denní a roční mortalitu, stanovili a porovnali pětileté kumulativní přežívání pacientů s nativní a protézovou endokarditidou. Výsledky: Etiologické agens infekční endokarditidy bylo na základě vyšetření hemokultur, kultivace a PCR vyšetření peroperačně získaného materiálu diagnostikováno v 98 (83,8 %) případech. Senzitivita záchytu agens byla nejvyšší u PCR vyšetření (77,8 %), nejnižší pak u kultivace peroperačně získaného materiálu (22,2 %). Do měsíce od operace zemřelo 7 pacientů, 30denní mortalita byla 6,2 %, do jednoho roku od operace zemřelo 16 pacientů, roční mortalita byla 14,2 %. Po pěti letech přežívalo 89 pacientů, pětileté přežívání bylo 78,8 %. Pro relaps endokarditidy byli operováni 4 (3,5 %) nemocní. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl pětiletého přežívání mezi skupinou pacientů s nativní a protézovou endokarditidou, přesto byl patrný trend k horšímu přežívání pacientů s protézovou endokarditidou. Závěry: Pokud nebylo agens primárně izolováno z hemokultur, je kultivace či PCR vyšetření peroperačně získaného materiálu další možností, jak stanovit etiologické agens infekční endokarditidy. Vzhledem k již nízké či nulové životnosti infekčního agens je PCR peroperačně získaného materiálu často jedinou možností stanovení mikrobiálního či mykotického původce endokarditidy. Zaznamenali jsme trend k horšímu přežívání pacientů s protézovou endokarditidou, tento rozdíl nebyl v našem souboru statisticky významný. Klíčová slova: Infekční endokarditida -Diagnostika infekční endokarditidy -PCR diagnostika Pol J, Černý J, Ondrášek J, et al. The diagnosis of infective endocarditis and outcomes of its surgical treatment. Cor Vasa 2010;52: 340-346.Aim: To compare the sensitivity of standard methods and those of molecular microbiology for identifying the pathogen causing infective endocarditis (IE). To evaluate the outcome of surgical management of IE in our center over the past fi ve years (January 2005 through December 2009). To determine and compare the fi ve-year cumulative survival rates of patients with na...