The purpose of this study was to describe the nature of work and roles of public school adapted physical educators in selected school districts in the United States. The greatest significance of this study was the creation of information base to guide improvement of service delivery and professional preparation. Participants of the study were 6 females and 2 males with experience teaching (range of 2-23 years) in the field of adapted physical education (APE). Data collection included individual indepths interviews, demographic data sheets and interview notes. Results showed the differences in the nature of work among APE specialists. Participants had high teaching loads (44-90 students) and served wide range of schools (1-20), which created quite different teaching profiles. Most teachers were involved in APE consulting. Results also indicated the needs to incorporate issues of consulting into teacher preparation and change the university studies more relevant to "real life teaching".

Background: Deaf-blindness (DB) is a distinct disability because of combined impairments of hearing and visual functions, causes severe difficulties in the psychosocial area, communication, social interaction, and interaction with the environment. Leisure-time physical activities (LTPA) properly planned and executed can be beneficial in providing support and facilitating coping as strategy for managing stress in families of children with disabilities. Appropriate LTPA also influence the quality of the lives of people with DB. Our study was also based on coping theory. Objective: The purpose of this study was to examine the beliefs of mothers with regard to leisure-time physical activity of families of children with deaf-blindness, the benefits that activities can bring to families of children with DB, needs and the barriers to participation. Methods: Participants of this study were five mothers of children with DB, who were interviewed using the phenomenological tradition of qualitative inquiry. Results: Findings show six emergent themes in relation to perceived needs of children with DB: structure of life; coactive engagement; happiness and well-being; doing "normal things"; appropriate support and services; and appropriate communication. Conclusion: The results of the present study indicated that there are various support systems, which could facilitate participation in LTPA: (a) special schools and respite care centers; (b) special programs such as family camps or programs where children can learn basic skills needed for participation in physical activities (e.g., swimming or biking); (c) adapted equipment which can allow participation; (d) parental support groups where parents can share common experiences or religious support groups, which might be able to accept a family with a child with DB as equal member of their community; and finally (e) assistance, which could have a formal form of professionals or paraprofessionals working with persons with DB. The absence of these support systems creates barriers to participation in LTPA due to the children's lack of skills, limited accessibility and non-existence of specialized year round programs.

No abstract

Předloženo v srpnu 2008Práce zkoumá na vzorku 48 žen ve věku střední a pozdní dospělosti, jak se mateřství a rodinný stav promítá do jednotlivých oblastí životní spokojenosti. Potvrzuje se význam demografi ckých faktorů věku, rodinného stavu a fertility jako možných stresorů žen v kontextu změn současné rodiny. Z dílčích výsledků Dotazníku životní spokojenosti (DŽS) a Strategie zvládání stresu (SVF) se prokazuje, že stresory mající vliv na prožívání žen, mohou být zmírňovány pravidelnou pohybovou aktivitou (PPA). Cvičení a prokázaná adherence k pravidelné pohybové aktivitě jsou zdrojem využitelným pro pozitivní coping umožňující adaptaci. Ve zkoumaném vzorku se prokázaly tendence mezi mírou adherence a pozitivní zvládací strategií typu Pozitivní sebeinstrukce a Podhodnocení. Tuto zvládací strategii preferují ženy s vyšší mírou adherence ke cvičení. ÚVOD Ženy středního věku v kontextu současných změn struktury rodinySociologické výzkumy rodin prokazují tři významné tendence vedoucí ke změnám v charakteru rodinného života. První oblast změn se týká odkladu vstupu do manželství, rozpadu a úpadku manželství (rozvodovosti) společně s průvodním jevem, kterým je nemanželské heterosexuální soužití. Dojde-li k odlou čení nebo rozvodu, má tato forma přednost před sňatkem, je alternativou k dalšímu sňatku. Zvyšuje se tak počet domácností, kde se žije v rámci

Východiska: U trenéra či sportovce může docházet ke změnám, které redefinují jejich životní role. Tyto tranzitorní změny mohou být prožívány jako zátěž. Jedním z podpůrných nástrojů orientace v nové situaci je supervize. Supervize v oblasti sportu zatím není zavedeným způsobem podpory. Cíle: Cílem příspěvku je upozornit na význam supervize v oblasti psychologie sportu v situaci životní změny jedince. Metodika: Příspěvek má charakter případové studie, je založen na analýze supervizního procesu (supervizní rozhovor, volná kresba). Výsledky: Na základě analýzy supervizního procesu byly zjištěny čtyři základní kategorie: Identifikace problému, Vnímání problému z různých úhlů pohledu, Identifikace klíčového tématu supervidovaného jím samotným a Supervizní proces jako spouštěč změny. Tyto kategorie jsou podpůrnými aspekty při zvládání zátěže a jsou zdrojem podpory. Závěry: Supervize jako nástroj otevírá trenérovi možnost rozšíření jeho profesních kompetencí a porozumění svým životním rolím.