This study concerns possibilities for fair testing of intellectual abilities in the context of different sociocultural environments. It traces the history of testing and misuse of test results to discriminate against various groups. Using examples of specific items from currently used WISC tests, the study shows how the environment influences test results. It then describes four models of the relationship between intelligence and tools to measure it in various sociocultural environments. In the last part of the study we propose a possible development of psychological testing that might make it truly fair and thus widely usable. We mention different paths to culturally appropriate tests with an emphasis on principles of dynamic testing.Keywords: test of intelligence, cognitive abilities, fluid intelligence, culture relevant test, dynamic testing, socially disadvantaged environment Testování intelektových schopností v různých sociokulturních prostředíchAbstrakt: Studie se zabývá možnostmi spravedlivého testování intelektových schopností v kontextu různých sociokulturních prostředí. Zabývá se dějinami testování a zneužitím testových výsledků k diskriminaci různých skupin. Na příkladech konkrétních položek z aktuálně používaných testů WISC ukazuje, jak prostředí ovlivňuje testový výsledek. Dále představuje čtyři modely vztahu mezi inteligencí a jejími měřicími nástroji v odlišných sociokulturních prostředích. V poslední části studie představujeme návrhy, jak by se mohlo psychologické testování vyvíjet, aby bylo opravdu spravedlivé a tudíž široce využitelné. Zmiňujeme různé cesty ke kulturně adekvátním testům s důrazem na principy dynamické diagnostiky.Klíčová slova: test inteligence, kognitivní schopnosti, fluidní inteligence, kulturně relevantní test, dynamické testování, sociálně znevýhodněné prostředí IntroductionThe composition of our society is shifting from a relatively homogenous makeup to a more heterogeneous representation of members from various cultures. In psychology, taking into account the different needs of culturally diverse groups and the possibilities for meaningful mutual communication is the subject of intercultural psychology. Social pedagogy can benefit from the findings of intercultural psychology and transform its theoretical bases into meaningful interventions

Studie z oblasti interkulturní psychologie zaměřené na otázku, jak sociální a kulturní prostředí ovlivňuje kognitivní procesy, obvykle srovnávají velmi odlišné kultury žijící ve vzdálených geografických lokalitách. Zjišťují, že příslušníci západní kultury obvykle preferují analytický způsob myšlení a jsou více nezávislí na kontextu, zatímco příslušníci východní kultury preferují spíše holistické způsoby myšlení a jsou pro ně důležitější vztahy mezi objekty a jejich kontextem. Cílem předkládané studie je ověřit, zda se podobné rozdíly mohou nalézat i mezi dětmi pocházejícími z různých kulturních prostředí v rámci naší republiky. Konkrétně je analýza zaměřena na schopnost kategorizace u dětí na počátku školní docházky, a jsou srovnávány romské děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, děti cizinců a děti z běžného prostředí. V první části studie jsou uvedena teoretická východiska, v druhé části je představen vlastní výzkumný nástroj a ve třetí části jsou prezentována data získaná testováním téměř tří set dětí. Výsledky nejsou jednoznačné. Nepotvrzují předpokládanou preferenci kontextově podmíněné kategorizace ani preferenci barvově podmíněné kategorizace u romských dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.Klíčová slova: kognitivní procesy, inteligence, myšlení, kategorizace, socio-kulturní prostředí

No abstract

The text presented is a case study of one specific school in the Czech Republic, where many pupils with migrant backgrounds are concentrated. On the theoretical level, the study is based on experiential epistemology, which emphasizes interactions over the states and essences of actors or environments. This approach enables researchers to put the Bronfenbrenner's model of the ecological system in a broader context of Chicago School (interactions) and Palo Alto School (communication). Bronfenbrenner's concept of the mesosystem (in our case of the school) draw attention to the importance of communication and to specify three significant themes. The themes detect conditions that support and deepen the self/development of all actors involved (pupils, teachers, management, parents, etc.). In the methodological part, the themes have used as the frame for the frame analysis. In this way, the data collected in the school by observations, field notes, interviews are analysed. Although there are not many such schools like the one the authors research, they play an essential role in the integration of migrants into Czech society. That is the reason why the authors can discuss the outcomes of the study in a broader context and offer specific recommendations for state policies on the migrants' inclusion.