Abstrakt: Empirická studie pojednává o perspektivách využití metody eyetrackingu, založené na sledování očních pohybů při percepci verbálního a ikonického textu, a přináší výsledky předvýzkumu z roku 2014, jehož cílem bylo ověřit výzkumný nástroj pro zkoumání vlivu konkrétního způsobu strukturace analýzy historické karikatury na kvalitu její interpretace respondenty. V první kapitole jsou vymezena teoretická východiska (význam historických pramenů v procesu rozvíjení kompetencí historického myšlení) a jsou zde uvedeny možnosti uplatnění eyetrackingu v pedagogickém výzkumu. Ve druhé kapitole jsou popsány použité metody sběru a zpracování dat. Zvolen byl smíšený výzkumný přístup, zahrnující analýzu audiozáznamů slovních odpovědí studentů a statistických i vizualizovaných dat získaných elektronickým měřením. Testováno bylo 23 studentů učitelství z Moravskoslezského kraje. Ve třetí kapitole jsou prezentována výzkumná zjištění -návrh kategoriálního systé-mu pro interpretaci karikatury, vizualizace dat v podobě heatmap, gaze opacity map a gaze plots a nejvýznamnější kvantitativní data (rozdíly v četnosti a délce očních fixací v průběhu testu). Předvýzkum ukázal, že eyetracking může poskytnout jinými metodami obtížně zjistitelné informace o percepčních strategiích uplatňovaných při interpretaci textu. Výsledky naznačují, že v případě didakticky strukturované analýzy historické karikatury dosahují respondenti vyšší úrovně interpretace než při analýze nestrukturované, kdy se slovní odpovědi omezují převážně na zobrazené osobnosti a jsou opomíjeny důležité symboly, obrazové kódy i širší historický kontext.Klíčová slova: didaktika dějepisu, empirický výzkum, kompetence historického myš-lení, analýza historické karikatury, metoda eyetrackingu, analýza audiozáznamů 1 Článek je výstupem Institucionálního rozvojového plánu Ostravské univerzity -Pedagogické fakulty pro rok 2014, členky výzkumného týmu č. 5: Denisa Labischová, Ivana Gejgušová a Danuše Sztablová.

Studie prezentuje vybraná zjištění rozsáhlého výzkumu historického vědomí a aktuální podoby výuky dějepisu z roku 2011, týkající se vztahu nejnovějších teoretických poznatků oborové didaktiky dějepisu a současné praxe dějepisného vyučování na základních a středních školách. Sledována je preference a akcentace tematické, geografické a chronologické perspektivy dějin, převládající metody prezentace učiva dějepisu a metody práce s historickými prameny. Autorky v koncepci výzkumu odkazují na zahraniční empirické zkušenosti a výzkumná zjištění komparují s výsledky předchozích šetření.

This paper presents the results of a qualitative content analysis and comparison of British and German history textbooks for secondary schools, focusing on the textbooks’ treatment of the Munich Agreement. The research explored the overall concept applied to the treatment of this subject, the length of the text, the selection of factual data, the use of historical sources (including iconographic sources), types of learning tasks, the use of various didactic elements (cartograms, diagrams, timelines), and topics for problem-based and project-based teaching. The results of the analysis show that the topic of the Munich Agreement is treated much more thoroughly in the British textbooks – in terms of the quantity of information, the use of didactic resources stimulating critical thinking and argumentation skills, problem-based teaching, creative activities and inquiry-based activities; the controversial policy of appeasement lies at the centre of attention. By contrast, the German textbooks mostly restrict themselves to brief factual information, with only a limited number of educational activities.

The article presents the findings of a study that conducted a content analysis of German history textbooks for upper secondary schools, investigating gender aspects of the educational content. The analysis focused primarily on the presentation of the historical evolution of women’s roles from the mid-19th century to the present day. The study draws on previous research of history teaching materials comparing the content of history textbooks in Austria, Britain, France, Germany and Switzerland. The methodology is anchored in recent literature, and includes a qualitative analysis based on a set of predetermined criteria. The findings of the analysis indicate that German textbooks devote substantial coverage to the history of women’s emancipation; the textbooks contain separate chapters focusing on the gender dimension, including the struggle for women’s suffrage, women’s war efforts during the two world wars, the status of women in the Weimar Republic, Nazi Germany and post-1945, and questions of everyday life. The didactic elements of the texts are also well-elaborated (methodological passages, the use of didactic media, interpretation of historical sources, project-based teaching).  

No abstract