SummaryRadiotherapy has been the mainstay of treatment of stage III non-small cell lung cancer patients. In the early 90s, combined treatment with chemotherapy was introduced. In 1995, a meta-analysis showed improved treatment outcome of the sequential use of cisplatin-based chemotherapy and radiotherapy compared to radiotherapy alone. Subsequent randomized studies and two meta-analyses demonstrated that concurrent radiochemotherapy is superior (local control and overall survival) to sequential usage of both method. However, several questions remain unanswered concerning the optimal chemotherapy regimen and radiotherapy doses and techniques in terms of treatment outcome and toxicity profi le. Targeted therapies represent a new class of drugs, which interfere with specifi c molecular targets (typically proteins) playing critical roles in tumor growth and progression. Some combinations appear to be too toxic, such as the vascular epithelial growth factor antibody bevacizumab. The feasibility of adding the epidermal growth factor receptor inhibitor cetuximab has been recently reported for non-small cell lung cancer patients. Strategies to incorporate safely novel antiangiogenic agents into combined-modality therapy in lung cancer are needed. Hopefully, rapid development of molecular oncology will contribute to better patient selection to particular strategies and to treatment optimization. Increasing radiotherapy doses applied according to up-to-date techniques and combinations with new bio logicals might lead to further treatment improvements. Key words lung neoplasms -chemotherapy -radiotherapy -drug therapy SouhrnRadioterapie je hlavní léčebnou modalitou při léčbě III. stadia nemalobuněčného plicního karcinomu. Na počátku 90. let 20. století byla zavedena kombinovaná léčba s chemoterapií. V roce 1995 prokázala metaanalýza zlepšené výsledky léčby při sekvenčním použití chemoterapie a radioterapie založené na cisplatině v porovnání se samotnou radioterapií. Následné randomizované studie a dvě metaanalýzy prokázaly, že současně používaná radiochemoterapie převyšuje sekvenční používání obou metod v celkovém přežití i lokální kontrole onemocnění. Přesto zůstává v rámci výsledků léčby a profi lu toxicity nezodpovězeno několik otázek, včetně optimálního režimu chemoterapie a dávky a techniky radioterapie. Cílená léčba představuje novou třídu léčiv, která reagují se specifi ckými molekulárními cíli (typicky proteiny), které hrají klíčovou roli v růstu nádoru a progresi. Ně kte ré kombinace se jeví jako příliš toxické, jako třeba protilátka proti vaskulárnímu epiteliálnímu růstovému faktoru -bevacizumab. Možnost přidání inhibitoru receptoru epidermálního růstového inhibičního faktoru cetuximabu byla nedávno popsána u pa cientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Jsou zapotřebí vyvinout strategie, jak bezpečně začlenit nová antiangiogenní agens do kombinované terapie u rakoviny plic. Rychlý rozvoj molekulární onkologie snad přispěje k lepšímu výběru pa cientů pro jednotlivé strategie a k optimalizaci léčby. K dalšímu zlepše...