ÚvodZahraniční a vnitřní obchod byly stěžejními vědními a studijními obory Fakulty obchodní, jejíž pokračovatelkou je od roku 1991 Fakulta mezinárodních vztahů. Vývoj obou oborů jako teoretických systémů odrážel historické souvislosti vývoje meziná-rodního ekonomického prostředí, obchodní politiky státu a praxe v tuzemském i zahraničním podnikání a obchodování. Dělení na obory vnitřní obchod a zahraniční obchod bylo vyvoláno organizací plánovaného národního hospodářství, kdy do vnějších ekonomických vztahů přímo vstupovalo na základě monopolu zahraničního obchodu jen cca 30 organizací zahraničního obchodu a výrobní podniky do nich byly zapojeny pouze zprostředkovaně. Odděleně od zahraničního byl plánován a rozvíjen vnitřní trh.V souvislosti s rozvíjejícím se tuzemským i zahraničním cestovním ruchem byla do oboru zahraniční obchod zařazena také problematika cestovního ruchu, jež se pak v sedmdesátých letech vyčlenila jako samostatný obor ekonomika služeb a cestovního ruchu.Významným specifi kem oboru zahraniční obchod byla možnost konfrontace poznatků s mezinárodním prostředím, neboť cca jedna třetina studentů pocházela z tehdejších socialistických a z rozvojových zemí. Stejně tak někteří vyučující cizích jazyků byli rodilými mluvčími.Zaměření nosných oborů fakulty, jejich náplň, fundovanost a praktické zkušenosti vědecko-výzkumných pracovníků se staly významnými aspekty transformace po roce 1989, kdy na základě oborů ekonomika zahraničního obchodu a ekonomika vnitř-ního obchodu byl vytvořen profi lový obor fakulty -mezinárodní obchod v programu mezinárodní ekonomické vztahy. Vedle něho byl nadále rozvíjen samostatný obor cestovní ruch. V roce 1991 se fakulta přeměnila na Fakultu mezinárodních vztahů. Název nebyl jen formální, v průběhu dalších let se nabídka oborů rozšířila i o meziná-rodní politické vztahy, politologii a mezinárodní právo. Obor mezinárodní obchod jako vědní disciplína tak ve srovnání s obory typu business administration nebo international business získal širší vědecko-výzkumný záběr, a to v oblasti světové ekonomiky a mezinárodních politických a právních vztahů.Cílem předkládané stati je prozkoumat hlavní milníky ve vývoji oborů zahraniční a vnitřní obchod jakožto teoretických systémů na straně jedné a reálných objektů

Posledních několik let bylo obdobím značných proměn v oblasti mezinárodního obchodu a jeho financování. Globální finanční a ekonomická krize pozastavila proces dlouhodobého rozvoje mezinárodního obchodu, založeného na otevírání národních trhů, prohlubování integračních procesů a odstraňování překážek pro pohyb zboží a kapitálu. Dopad finanční a ekonomické krize přinesl globalizované ekonomice řadu nečekaných překvapení a zároveň i důkazů toho, jak vysoký je stupeň její provázanosti. Vesměs negativní tendence se projevily nejen v oblasti obchodu, ale i ve vývoji přímých zahraničních investic i u ostatních forem mezinárodní ekonomické spolupráce. V oblasti mezinárodního obchodu došlo poprvé od druhé světové války k výraznému meziročnímu poklesu v letech [2008][2009]. Hluboký propad mezinárodního obchodu zbožím a službami sice byl následován poměrně rychlým zotavením v roce 2010, ale jeho dlouhodobé tempo růstu není příliš povzbudivé (UNCTAD, 2013a). V roce 2012 se zvýšil objem mezinárodního obchodu se zbožím o pouhá necelá 2 %. Příčinou byl vývoj ekonomiky ve vyspělých zemích, zejména ekonomická situace v Evropské Unii (UNCTAD, 2013a), která vykázala pokles dovozu i vývozu. Tyto výsledky byly odrazem vzájemného obchodu uvnitř EU, zasáhl ale i další skupiny států, se kterými EU obchoduje, především rozvíjející se tržní ekonomiky.Statistické výsledky v následujících obdobích vyznívají již optimisticky. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu začalo ve vyspělých zemích ekonomické oživení a předpovědi budoucího vývoje globální ekonomiky predikují zvýšení hospodářského růstu pro další dva roky. Předpokládají ale, že rozdíly mezi jednotlivými zeměmi a regiony budou přetrvávat (IMF, 2014a). Také odhady růstu světové ekonomiky, které publikovala OECD, předvídají pozitivní vývoj HDP ve většině geografických uskupení. Určitý příslib ekonomického růstu v dlouhodobějším horizontu přináší i dosažení dohody WTO o usnadnění obchodu na Bali v závěru roku 2013.Stále však přetrvává mnoho nejistot vývoje ekonomického prostředí na globální, regionální i národní úrovni. Týká se to zejména nově zaváděných regulačních pravidel pro určité sféry podnikání, přístupů k řešení problémů vysokého zadlužení mnoha zemí i některých projevů skrytého protekcionismu. Politická rizika určitých oblastí lze také přiřadit k faktorům, které nejistoty budoucího vývoje na trzích zvyšují. Hodnocení Mezinárodního měnového fondu z října 2014 již předchozí odhady ekonomického růstu snižuje především v důsledku geopolitických napětí a volatilitě na finančních trzích (IMF, 2014b).Krizové období přineslo mimo jiné zvýšení konkurence na trzích, narušilo důvěru mezi podnikatelskými subjekty, což se projevilo změnami ve způsobu přeshraničního obchodování a jeho financování i v teritoriálním směrování obchodu a investic. Tyto skutečnosti významně ovlivňují chování podnikatelských subjektů a vedou často k nutnosti přehodnocování

ÚvodMalé a střední podniky (dále MSP) zaujímají v ekonomikách většiny vyspělých zemí vý-znamné místo. I když statistické údaje o této kategorii podnikatelských subjektů nebývají přes-né, role MSP se většinou dokumentuje vztahem k řadě makroekonomických ukazatelů, např. poměrně vysokým podílem na tvorbě HDP, podílem na celkové zaměstnanosti, ale i úlohou v přímém exportu či importu. Rostoucí úlohu MSP lze v západoevropských zemích pozorovat cca od počátku 70. let, kdy se tyto podniky začaly výrazněji uplatňovat v konkurenci podniků velkých.Za hlavní důvody této vývojové tendence se většinou považují větší pružnost MSP v reagování na potřeby trhu, vyšší fl exibilita při zavádění inovací a technického rozvoje, schopnost vytvářet nová pracovní místa apod. Také restrukturalizační šoky v ekonomice zvládají MSP ve srovnání s podniky velkými většinou snadněji a pro svoji odolnost jsou pokládány za jistý stabilizátor ekonomiky. Tyto jejich funkce v ekonomice jsou také důvodem, proč vlády většiny vyspělých zemí respektují a podporují tento podnikatelský sektor při formování hospodářské politiky.Na druhé straně jsou MSP značně znevýhodněny ve srovnání s podniky velkými, využívající-mi výhod vyplývajících z koncentrace ekonomických procesů. Podpora MSP je v současné době charakteristická pro většinu vyspělých zemí. Spočívá ve vytváření příznivých právních, administrativních a technických podmínek pro zakládání a rozvoj MSP, v aktivitách institucí specializovaných na poskytování služeb MSP v oblasti informační, v poradenství pro řízení a marketing, i v usnadnění přístupu MSP k fi nančním zdrojům, resp. v poskytování fi nančních zdrojů za preferenčních podmínek. Podpora mívá charakter jak celostátních opatření, tak i opatření zaměřených na řešení problémů regionálního rozvoje.Následující sta si klade za cíl analyzovat současné podmínky pro získávání fi nančních zdrojů malými a středními podniky pro jejich zahraniční (a také "přeshraniční") ekonomické aktivity. MSP představují velmi nehomogenní skupinu pokud jde o jejich podnikatelské aktivity. Pozornost bude věnována nefi nančním malým a středním podnikům, které jsou činné v oblasti průmyslové výroby a trhu průmyslových výrobků i v některých službách. * Doc. Ing. Eva Černohlávková, CSc., Katedra mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické v Praze.

In the case study, we examine the economic impacts of the environmental repercussions of logistics in the selected company. We deal with the current environmental and financial demands of the company chosen fleet and propose the adequate replacement of existing vehicles for electric vehicles and with the necessary accessories. We follow the possibilities of technological modifications for the option of installing the exact type of essential accessories with the simultaneous delimitation of parking areas, which would best meet the required criteria. We monitor the profitability of energy production. Furthermore, a technological solution that can be solved within a selected company. The aim of the case study is to compare the purchase costs of cars to different types of propulsion and to find out the possibility of achieving savings within the operating costs of in-house logistics. It also monitors the reduction in emission footprints and the perception of the company under review.