Sizeable variations in quality of life (QoL) and wellbeing according to socioeconomic status and national wealth have been observed. The assessment of children’s wellbeing may vary, depending on whether a parental or a child perspective is taken. Still, both perspectives provide important and valid information on children’s wellbeing. The Flash Eurobarometer no. 246 which was conducted for the European Commission assesses parents’ reports on their children’s health and wellbeing in 27 EU member states. Overall, 12,783 parents of 6–17-year-old children in the 27 EU states participated in telephone interviews. Parents reported children’s QoL and wellbeing using the KIDSCREEN-10 measure, as well as their occupational status and education level. Within a multilevel analysis, the KIDSCREEN-10 was regressed on parental occupation and education level. Random intercepts and slopes were regressed on gross domestic product per capita and income inequality. Low QoL was reported in 11.6% of cases, whereby cross-national variation accounted for 13% of the total variance in QoL. Children from countries with higher national wealth and lower income inequality were at lower risk for low QoL and wellbeing. Higher age of the child, a medium or low parental occupational status, and low parental educational status were associated with a higher risk for low QoL and wellbeing.

No abstract

Cílem předkládané studie je poukázat na možnosti utváření profesního sebepojetí studentů v afektivní složce, jež se projevuje v sebehodnocení. Koncept profesního Já v dimenzi hodnoticí (self-esteem) se stal inspirací pro aplikaci autonomního a heteronomního hodnocení v re lektivním modelu profesní přípravy učitelů. V první části se autorky vyjadřují k pojetí rozvoje profesních kompetencí a profesního sebepojetí v kontextu re lektivního modelu učitelské přípravy. Druhá část je věnována charakteristice praktické přípravy studentů učitelství prvního stupně ZŠ na PdF MU na souvislé pedagogické praxi. Následuje pojednání o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí profesní sebepojetí studentů v průběhu dvou etap souvislé pedagogické praxe z pohledu studentů a cvičných učitelů. Výzkumný soubor tvořilo 71 studentů 4. ročníku studijního oboru učitelství prvního stupně ZŠ prezenční formy studia. Ke zjišťování sebepojetí byl použit hodnoticí arch vlastní konstrukce, který vyplňovali cviční učitelé a studenti. Výsledky výzkumu potvrzují potřebu vést studenty i jejich vzdělavatele k pochopení hodnoty reflexe i procesu její facilitace. V závěru studie jsou uvedena doporučení pro zkvalitnění způsobu práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky.

No abstract

No abstract