Abstract

Post-prandial hyperglycemia is still a challenging issue in intensified insulin therapy. Data of 35 T1D patients during a four-week period were analyzed: RT-CGM (real time continuous glucose monitoring) record, insulin doses, diet (including meal photos), energy expenditure, and other relevant conditions. Patients made significant errors in carbohydrate counting (in 56% of cooked and 44% of noncooked meals), which resulted in inadequate insulin doses. Subsequently, a mobile application was programmed to provide individualized advice on prandial insulin dose. When using the application, a patient chooses only the type of categorized situation (e.g., meals with other relevant data) without carbohydrates counting. The application significantly improved postprandial glycemia as normoglycemia was reached in 95/105 testing sessions. Other important findings of the study include: A high intake of saturated fat (median: 162% of recommended intake); a low intake of fiber and vitamin C (median: 42% and 37%, respectively, of recommended intake); an increase in overweight/obesity status (according to body fat measurement), especially in women (median of body fat: 30%); and low physical activity (in 16/35 patients). The proposed individualized approach without carbohydrate counting may help reach postprandial normoglycemia but it is necessary to pay attention to the lifestyle habits of T1D patients too.

The aim of the paper is to present results of our ongoing research focused on the influence of body hydration on the body impedance measurements and also on the influence of the frequency used for the measurement. The question is why to measure human body composition and if these values have beneficial results. First goal of the work deals with a question of measuring human body composition. The performed measurements showed certain influence which must be verified by repeated experiments.

Nevhodný životní styl s nadbytkem energie ve stravě a nedostatkem pohybových aktivit je příčinou pozitivní energetické bilance. Obezita vzniká nejčastěji jako důsledek pozitivní energetické bilance. Obezita je charakterizována zvýšením BMI (body mass index) a zvýšením podílu tělesného tuku. Dietoterapie je základem komplexní terapie u osob s nadváhou a obezitou. U klinicky zdravého 45letého muže byla realizována šestiletá nefarmakologická terapie nadměrné tělesné hmotnosti. Při dodržování dietních a pohybových doporučení byl zaznamenán pokles tělesné hmotnosti v průměru 3,2 kg za měsíc, pokles množství tělesného tuku, úbytek obvodu pasu i boků. Při porušení doporučení a následné pozitivní energetické bilanci byl zaznamenán opačný trend. V průběhu šesti let sledování byl opakovaně zaznamenán cyklický vztah mezi energetickou bilanci a tělesním složením. Biochemickým profilem patřila sledovaná osoba kdo skupiny paradoxní obezity. Při počátečním BMI 56,2 kg/m 2 i v průběhu celého sledování hladiny lipidového profilu i hladin glykémie byly ve fyziologickém rozmezí. Dlouhodobá úspěšná redukce nadváhy nebo obezity vyžaduje celoživotní změnu životního stylu.

No abstract