No abstract

Changes in the security environment after the Cold War and decreasing number of armed conflicts in NATO member states lead these countries to a gradual reduction in military expenditure. However, new security threats that these countries faced at the beginning of the 21st century brought a massive growth of military expenditure especially in the USA which lead to significant deepening of disparities between the USA and European NATO member states. The aim of the article is to investigate disproportionality of burden sharing among 28 NATO members and via multidimensional statistic methods identify free-riding in Alliances. A model based on theory of the demand for military spending provides the basis for an investigation of the disparities (identified especially in the characteristics of the economic and security environment) in determinants influencing military expenditure. Finding suggest that the Alliance is not mainly an economically homogenous body and individual economies thus allocate a significantly different amount of GDP for the needs of the armed forces in dependence on political priorities of individual governments, public finances or overall economic condition of national economies. However, the results of the classification model reveal the fact that group of countries identified as core states of the "traditional" NATO member states (with above-average values of variables) do not allocate the long-term recommended amount of military expenditure of 2% of GDP. These countries are suspected of dangerous free-riding.

ÚvodRegionální podnikatelské prostředí v pojetí prostorového okolí, ve kterém jednotlivé ekonomické subjekty realizují své aktivity, předurčuje svou kvalitou a atraktivitou schopnost subjektů úspěšně obstát na trhu fi nální produkce a tak dosahovat zisku jako jednoho ze základních podnikatelských cílů. Politika zaměřující se na zlepšo-vání kvality podnikatelského prostředí stimulující lokalizační chování ekonomických subjektů, ve svém důsledku ovlivňuje podnikatelské prostředí na dvou úrovních a to na úrovni tzv. makro a mikro-prostředí. Makro-prostředí je ovlivňováno zejména patřičnou legislativní úpravou regulující podnikatelskou činnost, která je však zpravidla jednotná 1 a jednotlivé regiony tvořící daný stát tak významně nediferencuje. Oproti tomu charakter mikro-prostředí je v regionech reprezentován přítomností specifi ckých lokalizačních faktorů, jejichž existence přímo působí na lokalizační chování ekonomických subjektů a regiony tak diferencuje na základě atraktivity prostředí např. pro potenciální investory. Regionální přítomnost faktorů charakterizujících takto vymezené podnikatelské prostředí tak působí jako jedna z možných příčin ovlivňují-cích ekonomickou vyspělost regionů a jejich případných divergenčních tendencí.V první části příspěvku je na základě publikovaných výsledků jiných autorů uveden možný teoretický přístup k identifi kaci takto vymezených lokalizačních faktorů charakterizujících regionální podnikatelské prostředí. Dále, v druhé části příspěvku, je kvalita regionálního podnikatelského prostředí autory hodnocena prostřednictvím empirických faktorů podnikatelského prostředí, které byly stanoveny pomocí faktorové analýzy. Regionální data zvolena pro mnohorozměrnou analýzu podnikatelského prostředí byla získána z databáze Regional Statistics (viz Eurostat, 2008) a z publikace Eurostat Regional Yearbook 2008 (viz European Comission, 2008, ve které jsou prezentována data za rok 2008. Zjištěné empirické faktory charakterizující sledované regiony byly následně použity jako vstupní proměnné pro shlukovou analýzu, která umožnila jednotlivé regiony klasifi kovat do skupin podle podobných hodnot zjištěných

No abstract

No abstract