Devonské sedimentární horniny tektonicky začleněné do brněnského masivu, východní okraj Českého masivu Devonská klastika severního okolí Brna jsou součástí sj. orientované zóny Babího lomu, která probíhá středem brněnského masivu. I když devon tvoří zdánlivě samostatný relikt, byly na jižním svahu kopce Strážná (369 m n. m.) nalezeny klíčové informace pro řešení stavby celé zóny Babího lomu: 1) Horninový sled devonských klastik je na dané lokalitě dostatečně variabilní (břidlice, prachovce, pískovce, křemenné a petromiktní slepence), což umožňuje dobře rozpoznat vrstevnatost i směr do nadloží. 2) Vrstevnatost devonských hornin se v z. části reliktu uklání k V a směrem na V se překlápí přes vertikální orientaci do pozice překocené s úklonem k Z. 3) Omezení devonských hornin je z části primární – transgresivní (na JZ s reliktním fosilním zvětráním podloží), z části tektonické (východní a sz. omezení). Uvedená pozorování lze v kombinaci se strukturně geologickými informacemi z okolí vysvětlit následující interpretací: 1) Devonské vrstvy tvoří překocenou vrásu. S největší pravděpodobností se jedná o antiklinálu s osní plochou ukloněnou k Z. 2) Vrásová stavba vznikla zřejmě v důsledku deformace vlekem podél násunového zlomu a tvoří spodní část tektonické šupiny. 3) Svrchní část této šupiny reprezentují horniny hřbetu Babího lomu. Následné křehké postižení vedlo k rozdělení struktury a posunutí částí do různých úrovní za vzniku dnešního obrazu geologické stavby.