This paper focuses on the particular case of professional ethics in the context of the accounting profession. After briefl y discussing recent events that made us reconsider our understanding of corporate governance, accountancy and ethics, we attempt to delimit the state of the art by looking at ethics from the accounting profession's perspective. When aiming to clarify professional ethics, we closely analyze integrity based on the latest developments undertaken by European professional bodies. The fi ndings are used in identifying ways to contribute to the endeavor of aligning the profession's performance with society's reasonable expectations.

Česká společnost může založit v zahraničí pobočku v různých vlastnických formách propojení, např. jako svou dceřinou nebo přidruženou společnost s podílem na základním kapitálu zakládaného subjektu, ale také pouze jako svou provozovnu, středisko, kancelář. Předmětem našeho zájmu bude zahraniční pobočka, která nebude vybavena od svého zakladatele vkladem do základního kapitálu, nebude mít vlastní právní subjektivitu, veškeré její aktivity budou velmi úzce spojeny se zakladatelem, svým charakterem činnosti bude označována jako "prodloužení činnosti" zakladatele. Ve své podstatě půjde o provozovnu, středisko, vnitropodnikový útvar v zahraničí. Za situace, že založená zahraniční pobočka bude mít v místě sídla povinnost vedení účetnictví je nutné zamyšlení, jak nastavit propojený systém účetnictví mezi zakladatelem a jeho zahraniční pobočkou. Potkávají se zde dva světy, jednak odlišná národní úprava účetnictví zakladatele a zahraniční pobočky, jednak odlišné funkční měny, tj. měny primárně toho prostředí, kde probíhají nejvýznamnější činnosti zakladatele a jeho pobočky v zahraničí a měny vykazování, kterou bude používat zakladatel při sestavení účetních výkazů.V tomto článku se pokusíme nadefinovat určité otázky, které souvisejí s jejich praktickým řešením u zakladatele a u jeho zahraniční pobočky. Podnětem k této problematice jsou především odlišné názory a přístupy konkrétních účetních postupů používané v praxi, neexistence jednotného metodického návodu a zároveň s určitou nadsázkou řečeno zavedená účetní legislativa s maximalistickým přístupem, který, zdá se, nemusí vždy vyjadřovat věrný a pravdivý obraz.Úvodem si naznačíme otázky, které nazýváme jako otazníky v souvislosti se samostatným účetnictvím zahraniční pobočky v místě sídla a účetnictvím zakladatele, který zahrnuje jednotlivé účetní případy své pobočky v zahraničí do svých účetních knih a účetních výkazů.Otázky budeme členit v zásadě do dvou okruhů s tím, že se bude odlišovat řešení u zakladatele (české společnosti) a řešení v zahraniční pobočce, která bude označována dle obchodního zákoníku jako organizační složka zahraničního zakladatele. K jednotlivým okruhům problémů připojíme následující rozlišení:Zakladatel česká společnost a její organizační složka v zahraničí: a) způsob zachycení zahraniční organizační složky v účetnictví české společnosti, b) kursové přepočty zahraniční organizační složky do národní měny české společnosti, c) řešení kursových rozdílů, d) další souvislosti.# Článek je zpracován jako jeden z výstupů výzkumného projektu Rozvoj účetní a finanční teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska s registračním číslem MSM6138439903. * Doc. Ing. Jaroslava Roubíčková, CSc. -docentka; Katedra finančního účetnictví a auditingu, Fakulta financí a účetnictví, Vysoká škola ekonomická v Praze, nám. W. Churchilla 4, 130 67 Praha 3, Česká republika; .

ÚvodemV posledním období jsme svědky rostoucí pozornosti odborné veřejnosti jak v rámci Evropské unie, tak i v České republice, zaměřené směrem k posílení důvěryhodnosti, nezávislosti a kvality práce auditorů s akcentem zejména na subjekty veřejného zájmu. Cílem článku je zmapovat legislativní zdroje a procesy jak v rámci Evropské unie, tak v České republice a posoudit nakolik byla provedena transpozice do národní legislativy. Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/43/ES je tvořena preambulí, představující jakýsi "koncepční rámec" obšírně ve 34 bodech odůvodňující potřebnost tohoto nového předpisu včetně podpůrných kritérií kladených na auditorskou profesi. Směrnice dále zahrnuje celkem 55 článků, upravujících hlavní zásady, pravidla a aspekty auditorské činnosti především ve vztahu k povinnému auditu. Jsou zde řešeny okruhy problémů jako předmět povinného auditu a definice hlavních pojmů, schvalování, průběžné vzdělávání a vzájemné uznávání (aspekty jako praxe, vzdělání, zkouška odborné způsobilosti), registrace statutárních auditorů a auditorských společností. Povinný audit a Evropská unieNemalý význam je ve směrnici věnován problematice etiky při provádění povinného auditu a s tím spojených základních atributů (profesní etika a skepticismus, nezávislost, nestrannost, důvěrnost a profesní tajemství, zaměstnávání bývalých statutárních auditorů ve společnostech). Stranou pozornosti nezůstávají ani pravidla při stanovení odměn za povinný audit. Stěžejní pozornost je věnována také otázce auditorských standardů, povinných auditů konsolidovaných účetních závěrek podniků, zprávě auditora, systému zajištění kvality, systému vyšetřování a sankcí.V neposlední řadě směrnice upravuje veřejný dohled a regulační ujednání mezi členskými státy. V závěru jsou řešeny otázky spojené se jmenováním a odvoláváním auditorů a auditorských

No abstract

ABSTRAKTCílem tohoto příspěvku je posouzení vlivu implementace euro měny v Mezinárodních účetních standardech a v českém účetní prostředí, řešení kurzových přepočtů, kurzových rozdílů V historickém vývoji od zavedení euro měny v období 1999 -2006 jsou analyzována metodická řešení včetně jejich změn a ekonomických důsledků . ABSTRACTThe objective of this contribution is to evaluate the impact of the Euro in the International Accounting Standards and in the Czech accounting environment and to handle the exchange calculations and differences. Methodical approaches including their changes and economic consequences are analyzed in the historic perspective between 1999 and 2006.