ABSTRAKT V interiéru kaple sv. Barbory na vrchu Modla v blízkosti hradu Buchlova byl proveden nedestruktivní průzkum geofyzikální metodou GPR a prohlídka lokalizovaných nehomogenit kamerovým systémem. Výzkumy umožnily přesnou lokalizaci a zjištění současného stavu hrobek některých majitelů buchlovského panství. Detekovány byly také relikty zdiva z původního středověkého sakrálního objektu situovaného ve střední části kaple. Použití nedestruktivních metod umožnilo optimální řešení výzkumu z hlediska získání velkého množství informací v krátkém čase a bez velkých finančních nákladů.KEY WORDS georadar; visual survey; tomb; masonry; documentation of the inaccessible underground ABSTRACT The interior of the Chapel of St. Barbara near Buchlov Castle was geophysically surveyed using a non-destructive GPR method and the localized inhomogeneities were consequently inspected by a camera system. These procedures made possible precise localization and determining of the current state of the tombs of certain Buchlov estate owners. They also indicated the relics of the walls of the original Medieval religious structure which was situated in the central part of the sanctuary. A combination of these two methods provides an optimal solution to the task in terms of obtaining a significant number of information, saving time, and also being economically reasonable.KLÍČOVÁ SLOVA georadar; vizuální průzkum; hrobka; zdivo; dokumentace nepřístupného podzemí 1 Isolines, spol. s r.o.,

Nedestruktivní archeologie při výzkumu hrobek v Čechách vladimír hašek 1-Jiří Šindelář 2-Josef unger 3 non-destRuctive aRchaeology in suRvey of tombs in bohemia ABSTRAKT Komplex nedestruktivních metod se v Čechách stal v průběhu posledních několika let i přes určité komplikace v jejich zavádění do praxe, již nedílnou součástí komplexně pojatého archeologického výzkumu i stavebně-historického průzkumu při řešení různých otázek spojených zejména s lokalizací hrobek, hrobů, krypt a reliktů zdiva ze starších snesených objektů v interiérech středověkých i novověkých církevních staveb. Ve spojení geofyzikálních metod s vizuálním průzkumem a dokumentací, případně sondáží zabezpečuje tento postup optimální řešení požadovaných úloh a to jak z hlediska získání velkého počtu informací, tak z hlediska časového a v neposlední řadě i ekonomického. Z uváděných praktických příkladů výsledků dosavadní prospekce na lokalitách Praha-Hradčany, Vyšší Brod a Želiv se jeví jako optimální pro lokalizaci hrobek, hrobů a dalších struktur v interiérech kostelů metoda půdního radaru, případně i mikrogravimetrie s následnou prohlídkou a dokumentací kamerovým systémem. Optimální případ nastává tehdy, když je hrobka vyzděná, dutá a má větší rozměr. V tom případě jsou odrazy elektromagnetických vln nejvýraznější, respektive dochází k úbytku hmot a tento objekt je pak velice dobře detekovatelný. Při jeho zavalení může při výkladu docházet k nejednoznačné interpretaci, kdy jej lze přiřadit k větším plošným kumulacím kamenů, litologickým změnám v zásypu antropogenní vrstvy, nebo reliktům zdiva ze starší snesené stavby. Zde jsou potom velmi užitečné další doplňující informace o stavbě, jako například případné polohy náhrobních kamenů, umístění těchto prvků v sakrální stavbě, průběhy inženýrských sítí apod. Při existenci zásypu prostých hrobů obdobného litologického složení, respektive zhutnění jako v okolním prostředí je jejich interpretace vlivem nevýrazných změn fyzikálních parametrů zemin velmi problematická a mnohdy lokalizace i nezjistitelná.

The submitted paper presents the possibilities of specific use of a simple geophysical method in the conditions of an ongoing archaeological excavation. It demonstrates an effective (i.e., quick, inexpensive, and beneficial) method that greatly enhances the knowledge gained from archaeological context analysis and thus contributes to a more accurate interpretation of the excavated portion of the historic strata. For example, field measurements of magnetic susceptibility can help to correctly interpret the genesis of individual layers, to distinguish individual phases in a visually indistinguishable stratum, or to indicate layers (and stone walls) that have undergone heating, etc. A detailed geophysical measurement of magnetic susceptibility was carried out on a section with archaeologically excavated relics of fortifications on the outskirts of the early medieval Mikulčice -Valy hillfort and the results were then critically confronted with the archaeological interpretation. This mutual multidisciplinary approach is also methodologically significant. Geophysics reveals certain information t hat is invisible to the archaeologist's eye, and may provide important clues to the correct interpretation of the archaeological context. Archaeological research, in turn, provides more precise information on the reasons and possible source of changes in magnetic susceptibility values of different layers and materials.