Abstrakt: Příspěvek popisuje vývoj standardizace a normalizace profese učitele v průběhu 20. století z hlediska sociálních potřeb a politických cílů. Zájem je věnován snahám o standardizaci profese učitele po změně režimu v průběhu posledního dvacetiletí. Autor jako očitý svědek a jako přímý aktér vysvětluje tehdejší představy o standardizaci profese učitele s důrazem na její pedagogická východiska. Keywords: teaching profession, standardization, career rule, historical development, educational policy V tomto příspěvku jde mnohem více než o objektivizující analýzu na základě historikova odstupu od tématu o subjektivní přístup k tématu, kterého byl autor určitou dobu shodou okolností přímým účastníkem. Jeho smyslem je, aby byl budoucími historiky brán jako jeden z četných pramenů narativní povahy nejen k tématu standardizace, ale i době charakterizované přeléváním snah vzdělávací politiky oscilující mezi mírou autonomie školství a učitelů a jejich centralizovaným řízením převážně politického a méně profesního charakteru. Problém standardizace profesní činnosti učitele nemůže být uspokojivě vyřešen shora, politickou mocí, ale jen a jen zdola za účasti přímých aktérů pedagogického působení, protože jde o bytostně odborný problém, jemuž mohou prozíraví politici pouze vytvářet či nevytvářet podmínky. I o tomto problému pojednává následující text.Likvidací centralizovaného systému řízení školství po listopadu 1989 byly zrušeny také tzv. komplexní hodnocení učitelů, která ve dvouletých periodách prováděli ře-

No abstract

The monothematic issue of Pedagogika, Historical Reflection of Education and Its Significance in (Not Only) Teacher Education, tackles several questions and problematic areas at a time.

Situace v habsburském mocnářství nebyla ve druhé polovině 60. let příznivá českým zemím, které se cítily odsunuty rakousko-uherským vyrovnáním, a další liberalizační kroky včetně nového školského zákona byly vnímány s velkými rozpaky. Rozštěpení české politiky pod vlivem nové Ústavy z roku 1867. Legislativní cesta k novému zákonu vedla přes zrušení konkordátního školství. Reakce českých politiků a učitelstva na tzv. Hasnerův zákon z roku 1869-co se vlastně změnilo? Smysl učitelského sjezdu v roce 1870 a změna postoje Staročechů v roce 1872. Reakce na zákon až do přijetí novely v roce 1883. Cesta k profesionalizaci učitelstva. Význam Hasnerova zákona v dosavadním vývoji českého školství. Klíčová slova Liberalizace, česká politika v Habsburské říši, Staročeši a Mladočeši, Hasnerův školský zákon, Učitelský sjezd 1870, profesionalizace učitelstva, Novela zákona 1883.

Text příspěvku vychází ze znalosti archivních pramenů tištěné povahy (ofi­ciální dokumenty, dobový periodický tisk, odborné publikace v dobových časopisech a vzpomínkových monografiích) a analýzy sekundární vědecké a odborné literatury. Cílem příspěvku je poskytnout zevrubný vhled do dosavadního vývoje akademizace přípravy učitelů v českých zemích z důvodů porozumění kořenům současných po­liticky motivovaných snah po omezujících úpravách této přípravy na vysokých ško­lách ČR. Text příspěvku přiblíží proměny přípravy učitelů pro výkon dané profese a její postupné zkvalitňování směrem k vysokoškolské přípravě v časovém rozpětí od tereziánských reforem až do současnosti. Hlavní zájem autoři soustředí zejména na analýzu prvotních představ z konce 19. století (J. Keprta, T. G. Masaryk, F. Drtina), dále na smysl, strukturu, obsah a cíle institucionalizace v podobě extenzí, dvouleté akade­mie a Školy vysokých studií pedagogických v meziválečném období, pak na význam poválečného vzniku pedagogických fakult a jejich demontáží a opětovných instalací v průběhu 50. let minulého století a pokusy o zvyšování vědecké kvality přípravy uči­telů koncem 60 let. V další fázi se autoři zaměří na význam dílčích změn v akademic­ké přípravě učitelů na bázi ideologické provázanosti s tehdejším politickým režimem v ČR. V poslední části bude věnována pozornost reformním snahám po „zefektivnění“ akademické přípravy učitelů, vzniku různých alternativních návrhů a pokusů o jejich uskutečnění, včetně pokusů o demontáže akademické přípravy učitelů z důvodů eko­nomických a ideologických v souvislosti s komparacemi situace v zahraničí.