Takotsubo syndrom (TTS) je formou kardiomyopatie navozené akutním stresem s dysfunkcí levé komory ve většině případů bez obstrukční ischemické choroby srdeční, i když ta může být přítomna v 10-29 % případů. Spouštěčem pro rozvoj takotsubo syndromu může být i málo invazivní výkon spojený s fyzickým nebo emocionálním stresem. Popis případu: Popisujeme případ 87leté ženy s vysokou, již dříve přítomnou zátěží stresem, u níž došlo k rozvoji takotsubo syndromu s neobvyklými symptomy po nekomplikované implantaci trvalého kardiostimulátoru. Závěry: Tento případ ukazuje, že TTS je nutno zvažovat jako potenciální komplikaci po implantaci kardiostimulátoru, zvláště u postmenopauzálních žen. Je třeba vytvořit multicentrické registry a provést další studie, abychom zjistili, jak a u které kategorie pacientů mohou i málo invazivní výkony vést ke vzniku TTS.

Vznik trombózy po zavedení transvenózní elektrody představuje podceňovaný problém. Přes její vysokou incidenci zůstává většina případů nediagnostikovaných, protože je klinicky němá. Byla popsána řada rizikových faktorů predisponujících k tvorbě sraženin na elektrodách přístroje. Protože nejsou k dispozici žádné doporučené postupy (guidelines) ani důkazy ohledně optimální léčby, záleží způsob odstraňování endokavitárních sraženin z elektrod kardiostimulátoru na individuální volbě mezi chirurgickou extrakcí katétrem, trombolýzou nebo antikoagulační léčbou. U některých pacientů může léčbu dále komplikovat křehká rovnováha mezi krvácivými a trombotickými příhodami. Popis případu: Popisujeme případ 86letého muže se srdečním selháním a silně sníženou ejekční frakcí v důsledku chronické ischemické kardiomyopatie. Bylo u něj zjištěno několik komorbidit a v anamnéze měl hlubokou žilní trombózu i závažné krvácení. U pacienta došlo k rozvoji plicní embolie: v místě vzniku tromboembolie visela na elektrodě kardiostimulátoru sraženina. Závěr: Antikoagulace s antagonisty vitaminu K umožnila poměrně bezpečné řešení problému s trombózou (nebo tromboembolií) a krvácením.

Vznik trombózy po zavedení transvenózní elektrody představuje podceňovaný problém. Přes její vysokou incidenci zůstává většina případů nediagnostikovaných, protože je klinicky němá. Byla popsána řada rizikových faktorů predisponujících k tvorbě sraženin na elektrodách přístroje. Protože nejsou k dispozici žádné doporučené postupy (guidelines) ani důkazy ohledně optimální léčby, záleží způsob odstraňování endokavitárních sraženin z elektrod kardiostimulátoru na individuální volbě mezi chirurgickou extrakcí katétrem, trombolýzou nebo antikoagulační léčbou. U některých pacientů může léčbu dále komplikovat křehká rovnováha mezi krvácivými a trombotickými příhodami. Popis případu: Popisujeme případ 86letého muže se srdečním selháním a silně sníženou ejekční frakcí v důsledku chronické ischemické kardiomyopatie. Bylo u něj zjištěno několik komorbidit a v anamnéze měl hlubokou žilní trombózu i závažné krvácení. U pacienta došlo k rozvoji plicní embolie: v místě vzniku tromboembolie visela na elektrodě kardiostimulátoru sraženina. Závěr: Antikoagulace s antagonisty vitaminu K umožnila poměrně bezpečné řešení problému s trombózou (nebo tromboembolií) a krvácením.