In recent years, there has been a large growth in audit markets around the world as many formerly planned economies have moved to become market economies (transitional economies) and the Big Six (now the Big Five) accountancy firms have established a large presence in many of these economies. However, there has been little research on how these Big Six firms are perceived by some of their users. Following on from Moizer's research on the image of the Big Six firms in the UK, this article reports the results of a similar survey in the Czech Republic. The results of the survey indicate that there are substantial differences in the image of the Big Six audit firms compared to local Czech audit firms. The results also indicate that there are differences in the perceived images of each of the Big Six firms which partly follow from the way in which each firm has established itself in the Czech Republic. A comparison of these results with similar research in the UK and Spain indicates that each of the Big Six firms has a different image in each country.

No abstract

Standard-Nutzungsbedingungen:Die Dokumente auf EconStor dürfen zu eigenen wissenschaftlichen Zwecken und zum Privatgebrauch gespeichert und kopiert werden.Sie dürfen die Dokumente nicht für öffentliche oder kommerzielle Zwecke vervielfältigen, öffentlich ausstellen, öffentlich zugänglich machen, vertreiben oder anderweitig nutzen.Sofern die Verfasser die Dokumente unter Open-Content-Lizenzen (insbesondere CC-Lizenzen) zur Verfügung gestellt haben sollten, gelten abweichend von diesen Nutzungsbedingungen die in der dort genannten Lizenz gewährten Nutzungsrechte.

The requirement to have a corporate audit in the Czech Republic was implemented in 1992. This article summarizes the results of a questionnaire about auditing quality that was circulated to Czech enterprises in early 1996. There were 451 responses to the questionnaire from a broad selection of enterprises. Over 65% of respondents were happy with the audit service received. Statistical analysis of the questionnaire results indicated that personal contact with advisors from the audit firm and how long the respondent had known the auditors had the most positive influence on overall perceptions of audit quality among preparers. The only audit firm where there seemed to be a significant association between the name of the audit firm and perceptions of audit quality was KPMG. The analysis indicated that those respondents to the questionnaire who were part of overseas enterprises had a more critical view of audit quality in the Czech Republic. P. Sucher et al. 8 firms into Central Europe (Sucher and Zelenka, 1996b), and the growth of local audit firms, it is particularly interesting, and relevant for governmental legislators, to study how some users of the audit service perceive the quality of what they receive.The purpose of this paper is to report the results of a questionnaire survey of finance executives in the Czech Republic concerning how they perceive their auditors and the quality of the service they provide. The paper analyzes differences between perceptions of the Big Six audit firms, local Czech audit firms and individual Czech auditors. We also attempt to relate the finance executives' perceptions of their auditors to background variables. The paper is divided into seven sections. A brief review of the literature on approaches to studying audit quality, and of developments on auditing in the Czech Republic are given in the first and second sections, respectively. In the third section, details are provided of how the questionnaire was constructed and administered and the sample selected. In the fourth section there are descriptive statistics about the respondents and aggregate responses to the questions. In the fifth section the responses are analyzed by audit firms to see if there are any significant differences in responses. In the sixth section an aggregate quality variable is used to test whether any background variable has explanatory power for differences in the questionnaire responses regarding audit quality. This indicated that personal contact with the advisors from the audit firm and how long the respondent had known the auditors were the most positive influence on overall perceptions of audit quality among preparers. The seventh section contains the summary and conclusions of the paper.

Tvorba účetních předpisůV České republice je regulace účetnictví tradičně založena na právních předpisech tvořených vládou, konkrétně ministerstvem financí a schvalovaných parlamentem. Regulaci účetnictví tak tvoří zákon o účetnictví, sada prováděcích vyhlášek (podle jednotlivých druhů účetních jednotek) a několik řad českých účetních standardů, které navazují na vyhlášky. Je tak vytvořena řada standardů pro podnikatele, pro banky a pojišťovny, pro neziskové organizace, atd. Platný zákon o účetnictví sice obsahuje ustanovení ( § 36 zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví), dle kterého může Ministerstvo financí ČR pověřit vybranou právnickou osobu vytvořením standardu, toto ustanovení však v praxi nebylo nikdy realizováno a tvůrcem celé účetní regulace je tedy Ministerstvo financí ČR (regulátor). Podrobně se situací v regulaci české účetní legislativě zabývá odborný článek (Ištvánfyová -Mejzlík -Pelák, 2010).Cílem článku je analyzovat, zda i v systému kontinentálního práva, kdy je regulace účetnictví založena na právních předpisech tvořených vládou, může účetní profese účinně ovlivňovat kvalitu účetní legislativy a přispívat k rozvoji účetnictví. Rozebírána je situace v České republice za uplynulých 15 let. Role profesních organizacíPo roce 1989 vznikly na základě speciálních zákonů profesní komory, které jsou na státu nezávislé 1 a fungují jako samosprávné orgány regulace profesí. První roky jejich existence (cca do roku 1997) se však zaměřovaly na podmínky vstupu do daných profesí (organizace zkoušek), postavení členů, pravomocí samosprávných orgánů vůči členům (práce dozorčích a disciplinárních komisí), případně na upevnění postavení profese ve vztahu ke státní správě. Na uvedených úkolech pracovaly tyto profesní organizace relativně samostatně a odděleně, koordinace společného postupu nebyla vysoká. Vliv těchto komor na regulaci účetnictví nebyl v podstatě žádný, komunikace s regulátorem byla omezena na řídké případy připomínkového řízení. Komory totiž nebyly oficiálním připomínkovým místem v legislativním procesu, takže bylo považováno za velký úspěch, pokud vůbec připravovaná norma byla "předána" k připomínkovému řízení.Vliv profesních organizací a akademické půdy v oblasti účetnictví na podobu právní regulace účetnictví, případně její podíl na formování vzorů pro praktické postupy při vedení účetnictví byl velmi nízký a výrazně se liší od angloamerického systému regulace účetnictví, kde národní regulátor účetnictví pověřuje profesní instituce tvorbou účetních předpisů, většinou ve formě standardů.