Cíl: Cílem naší práce bylo zhodnotit možnosti a prognostický význam zátěžové dynamické echokardiografi e jako nově zavedené metody na našem pracovišti ve střednědobém časovém horizontu. Metody a výsledky: V období od února 2014 do května 2017 bylo vyšetřeno 204 pacientů (63 % muži, 60 ± 11 let) zátěžovou dynamickou echokardiografi í (ZDE) pro stabilní symptomy charakteru bolestí na hrudi nebo námahové dušnosti s již známou ischemickou chorobou srdeční (ICHS) nebo s podezřením na ICHS. Předtestová pravděpodobnost ICHS dosahovala 45 ± 17 %. U 25 (12 %) pacientů byla použita kontrastní látka. Pozitivní test: nově vzniklá porucha kinetiky minimálně ve dvou sousedících segmentech levé komory srdeční. Komplikace vyšetření 0 %. ZDE byla pozitivní u 13 (6 %) pacientů a u 10 z nich byla následně prokázána významná stenóza koronární tepny. ZDE byla nediagnostická (nedosaženo 85 % maximální predikované tepové frekvence) u 27 (13 %). Během sledování (medián 17, mezikvartilové rozpětí [IQR] 8-29 měsíců) bylo kontaktováno 195 (96 % pacientů). Dva (1 %) pacienti zemřeli na malignitu, 68 (33 %) podstoupilo koronarografi cké vyšetření z rozhodnutí ošetřujícího lékaře, dva (1 %) měli nestabilní anginu pectoris (NAP), dva (1 %) prodělali infarkt myokardu (IM), 12 (6 %) podstoupilo perkutánní koronární intervenci (PCI) či chirurgickou revaskularizaci. Pacienti s pozitivním testem-n = 13 (6 %): devět (69 %) podstoupilo revaskularizaci pro významnou stenózu koronární tepny, dva (15 %) prodělali IM. Pacienti s nediagnostickým testem-n = 27 (14 %): dva (7 %) zemřeli na malignitu, jeden pacient podstoupil PCI. Pacienti s negativním a diagnostickým testem-n = 164 (80 %), dvakrát nově vzniklá angina pectoris 12 měsíců po testu (provedena PCI). Negativní prediktivní hodnota (úmrtí, IM, NAP, revaskularizace) diagnostického negativního testu je 98,8 %. Závěr: Zátěžová dynamická echokardiografi e je v rukou zkušeného operátora bezpečnou, validní metodou. Negativní výsledek diagnostické zátěžové dynamické echokardiografi e má dle našich zkušeností vynikající negativní prediktivní hodnotu, co se týče kardiovaskulární morbidity a mortality z kardiovaskulárních příčin v mediánu 17 měsíců.

No abstract

Purpose The aim of the present study was to test the correlation of the exercise lung ultrasound (LUS) and B-lines count with clinical, laboratory and echocardiographic parameters among patients with preserved left ventricle ejection fraction and without signs of congestion reffered for cardiopulmonary exercise test (CPET) for exertional dyspnea. Methods The study population consisted of 39 patients (age 63.0±9.3 years; 62% females) with preserved ejection fraction (≥50%) and without signs of congestion reffered for exercise testing. Pulmonary disease and coronary artery disease was ruled out. CPET, rest and stress echocardiography and B-lines count assessed by 8 zone LUS were performed. Results Exercise B-lines count was significantly higher than rest B-lines count (3.1±0.5 vs. 1.1±0.2; p<0.001). No correlation was found between B-lines count and peakVO2, workload, NT-proBNP. Among echocardiographic parameters only left atrium diameter correlated weakly (r=0.35; p=0.027) with exercise B-lines count. Difference between rest and exercise B-lines count correlated weakly with VE/VCO2 (r=0.41; p=0.015). Characteristics of study population <3 B-lines (n=22) ≥3 B-lines (n=17) p Age (years) 62.2±6.2 64.1±12.1 NS Females (n; %) 16 (72.7%) 8 (47.1%) NS DM (n; %) 3 (14%) 1 (6%) NS Arterial hypertension (n; %) 15 (68%) 14 (82%) NS BMI (kg/m2) 29.4±5.7 31.3±3.3 NS NYHA class 1.9±0.5 2.0±0.4 NS HFpEF (n; %) 8 (57.1%) 8 (42.1%) NS NT-proBNP (pg/ml) 240.0±472.8 275.4±323.1 NS E/e' 9.8±2.7 10.4±2.2 NS Left atrial diameter (mm) 36.4±4.7 39.4±4.6 p=0.039 LVEF (%) 62.9±5.6 60.6±4.7 NS PeakVO2 (ml/kg/min) 20.2±5.7 19.5±3.6 NS VE/VCO2 32.3±5.7 35.9±6.2 NS WR (W/kg) 1.7±0.5 1.5±0.3 NS DM = diabetes mellitus; LVEF = left ventricle ejection fraction; WR = workload. Rest and peak exercise B-lines count Conclusion We observed weak but significant correlation between exercise B-lines count and left atrium diameter. However we didn't observe significant difference between HFpEF patients and rest of study population in B-lines count. Limitation of our observation is small study population.

Purpose The aim of the present study was to test correlation of laboratory, echocardiographic and clinical parameters with recently developed scores for HFpEF diagnostics in patients with exertional dyspnea and preserved ejection fraction. Methods We performed rest and stress echocardiography, rest and peak exercise B-lines count assessed by 8 zone LUS, cardiopulmonary exercise test and laboratory testing in 47 patients (age 62,6±92 years; 57,4% females) refferred for exertional dyspnea. H2FPEF and HFA-PEFF score was calculated for each patient. Results H2FPEF score correlated significantly with rest B-lines count (r=0,350, p=0,016). We observed negative correlation of H2FPEF with peak workload (r=−0,558, p&lt;0,001) and peakVO2 (r=−0,519, p&lt;0,001). HFA-PEFF score correlated with peak workload (r=−0,468, p&lt;0,001) and peakVO2 (r=−0,403, p=0,009). No correlation of B-lines count with HFA-PEFF score was observed. We also observed significant correlation of HFA-PEFF and H2FPEF (r=0,545, p&lt;0,001). HFpEF was diagnosed in 17 patients according to ESC guidelines. Patients with HFpEF had higher HFA-PEFF score (4,0±1,1 vs 1,9±1,4; p&lt;0,001) and H2FPEF score (4,2±1,8 vs 2,2±1,8; p&lt;0,001) and lower peakVO2 (17,0±4,8 ml/kg/min vs 22,9±5,6 ml/kg/min; p=0,001) and workload (1,3±0,4 W/kg vs 1,8±0,6 W/kg; p=0,002). B-lines count was similar in HFpEF patients and rest of population. Conclusion According to our data it seems that recently developed scores HFA-PEFF and H2FPEF would be more useful for HFpEF diagnostics than B-lines scoring. Funding Acknowledgement Type of funding source: None

No abstract