Th e presented article focuses on an analysis of the phenomena appearing in the implementation of the transition from classic conventional technology in the production of agricultural food products to an ecological manner of farming. Th e main objective is an empirical analysis of the determinants of the implementation of ecological production technology, whereby not only is their defi nition focused on, but also the quantifi cation of the level of their eff ect. Th e primary methodological tool for achieving the objective is a binary choice model, which was estimated in three variants -probit model, logit model and linear probability model. Th ese estimations are conducted on the basis of the unbalanced panel data from 531 agricultural businesses -legal entities obtained over the time period [2004][2005][2006][2007][2008]. Results of the analyses indicate that the transition to and implementation of the organic production technology is negatively aff ected primarily by the higher age of the farmers and the high productivity of labour. On the other hand, the subsidies for the support of organic agriculture, as well as a high return on cost can be considered as the factors which positively infl uence the implementation of the organic technology. Given this fact, it is possible, through agricultural policy, to eff ectively infl uence the number of organically managing farmers, as well as the acreage of the organically managed land. And from the achieved outputs, the type of farm is subsequently characterised where a transition to organic farming may most likely be expected.

The paper deals with the analysis of productivity and efficiency differences between Czech and Slovak milk producers. The estimate of stochastic metafrontier multiple output distance function revealed that both Czech and Slovak milk producers highly exploit their production possibilities. On the other hand, productivity differences were pronounced. The Slovak regions were found being falling behind. Only the West Slovak regions can keep pace with competitors. The Central Bohemia and Moravian-Silesian regions are the most productive regions. We found that technical efficiency and management component are the most important factors determining the regional differences.

Abstract:The main aim of the paper was a partial analysis of the production potential for pig fattening in the czech republic. This aim was achieved by econometric modelling of the production function, which was specified as a cobb-Douglas function, with the level of average daily increase as the dependent variable, and feed compounds, mortality and weight of new stock as independent variables. The model was specified as a fixed effect model, and the parameters of the function were estimated by the method of least squares dummy variable, based on the ordinary least squares method. Verification of the estimated model was based on a t-test, coefficient of determination, Wald test, autoregressive test, and test of normality distribution of residuals. Subsequently, the estimated function was analysed and significant determinants of production were identified. The behaviour of the production functions was analysed for the average and marginal productions. The functions were also illustrated in graphs of production surfaces, from which the maps of isoproduction functions were derived. The isoproduction functions were used for the final analysis of the potential for pork production. The analysis was based on panel data from 32 farms focused on pig fattening, collected by our own survey. The research indicated significant differences between the surveyed farms. it also declared the most important factor of final production to be, with 99% probability, the new stock weight. The second most important determinant of final production is the feed compound A3, which is used in the final stage of fattening. For maximized production, the farmer should focus on the weight of pigs coming into fattening, choose the biggest one, and introduce the use of the feed compound A3. The results in the submitted paper should also be used by farmers to evaluate their production activity, and to compare their actual output with the theoretical value enumerated by the production function.Key words: production function, maps of isoproduction functions, allocation of production factors, exchange rate, rational stage Supported by the Ministry of Education, Youth and Sports of the czech republic (Projects no. MSM 6046070906 -Economics of resources of czech agriculture and their efficient use in the context of multifunctional agri-food systems).

The Regulation (EU) 2016/679 on the protection of personal data (GDPR) was enacted in 2016 and applies from 25 th May 2018 in the entire EU. The GDPR is a product of an ambitious reform and represents a direct penetration of the EU law into the legal systems of the EU member states. The EU works on the enhancement of awareness about the GDPR and points out its bright side. However, the GDPR has its dark side as well, which will inevitably have a negative impact. Hence, the goal of this paper is twofold -(i) to scientifically identify, forecast, and analyze selected problematic aspects of the GDPR and its implementation, in particular for Czech municipalities, and (ii) to propose recommendations about how to reduce, or even avoid, their negative impacts. These theoretic analyses are projected to a Czech case study focusing on municipalities, which offers fresh primary data and allows a further refining of the proposed recommendations. An integral part of the performed analyses is also a theoretic forecast of expenses linked to the GDPR, which municipalities will have to include in their mandatory expenses and mid-term prognostic expectations regarding the impact on the budgets of these municipalities from Central Bohemia. The GDPR, like Charon, is at the crossing, the capacity and knowledge regarding its application is critical for operating in the EU in 2018. It is time both to admit that the GDPR has its dark side and to present real and practical recommendations about how to mitigate it.

ÚvodSpolečná zemědělská politika je fi nančně nejobjemnější společnou politikou Evropské unie a využité politicko-ekonomické nástroje vážou na sebe značnou část výdajových prostředků evropského rozpočtu. Produkce zemědělského sektoru však oproti tomu jednoznačně nepřispívá odpovídající měrou k celkové hospodářské produkci. Lze samozřejmě oprávněně namítat, že agrární sektor plní další, mimoprodukční funkce, které jsou nezastupitelné jinými sektory národního hospodářství a jejichž naplňování je jedním z hlavních cílů především ekologického zemědělství. Jelikož je ovšem produkce jak konvenčního, tak i ekologického zemědělství značně podporována politicko-ekonomickými nástroji, zejména v podobě dotační podpory, je nezbytné neustále průběžně analyzovat efektivnost vynaložených prostředků ve vztahu k získané přidané hodnotě. Předložený příspěvek nahlíží na souvztažnost v současnosti praktikovaných makroekonomických nástrojů a ekonomických výsledků podniků, jež jsou jimi determinovány.Ekologické zemědělství zaujímá primární pozici v tempu růstu nejen mezi odvět-vími zemědělské výroby České republiky, ale i v celosvětovém měřítku. Koncept zemědělské výroby šetrné k životnímu prostředí a bránící se využívání chemických látek se začal rozvíjet od počátku 20. století pod tlakem soukromých aktivit a osobního nadšení několika zemědělců s pozitivním vztahem k životnímu prostředí. Objektem politických aktivit se ekologické zemědělství stalo až v polovině 70. let 20. století, kdy dle Lynggaarda (2006) aktéři environmentální politiky Evropského společenství začali zdůrazňovat negativní vliv intenzivního zemědělství na životní prostředí a poukazovat na ekologické zemědělství jako variantu řešení problémů Společné zeměděl-ské politiky. Významný rozvoj podpory tohoto alternativního systému zemědělské produkce však nastává dle Lynggaarda (2006) v souvislosti s MacSharryho reformou Společné zemědělské politiky, která ekologické zemědělství zařadila mezi agro-environmentální programy podpory rozvoje venkova a ustanovila jeho podporu z garanční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu prostřednictvím nařízení Komise (ES) 2078/92. Nieberg a Kuhnert (2007) doplňují, že uvedené změny přinášejí nový cíl podpory ekologického zemědělství, kterým je vedle využití faremních praktik, redukujících znečištění životního prostředí zemědělskou výrobou a přispívajících ke zlepšení tržní rovnováhy, také stabilizovat venkovské oblasti, rozšířit tržní nabídku a tím uspokojit požadavky spotřebitelů. Právě posledně uváděné 1 Poznatky uváděné v příspěvku vyplynuly z řešení VZ MSM 6046070906 "Ekonomika zdrojů českého zemědělství a jejich efektivní využívání v rámci multifunkčních zemědělskopotravinářských systémů".