Příspěvek se věnuje vybraným metodologickým otázkám výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Autoři se v první části zaměřují na změnu v přístupu k výzkumu obecných dějin, když představují tzv. dějiny každodennosti a mikrohistorii. Následně ukazují, jak se tato změna může promítnout do výzkumu soudobých dějin pedagogiky a školství. Ve druhé části studie autoři popisují a vysvětlují podstatu, meze a možnosti orální historie a výzkumu životního příběhu učitele. Ty představují důležité metodologické "nástroje" historika, který se věnuje výzkumu soudobých dějin školství a zaměřuje se na dějiny každodennosti či mikrohistorii. Autoři věnují pozornost mimo jiné teoretickému ukotvení výzkumu životních příběhů učitelů a zabývají se rovněž některými obecnými otázkami narativní analýz y v historickém výzkumu. Klíčová slova dějiny školství, dějiny každodennosti, mikrohistorie, orální historie, soudobé dějiny, životní příběh učitele, komunismus Abstract This paper examines selected methodological questions related to research in the contemporary history of education and schooling. It first scrutinises a change in approach to historical research by introducing the so-called history of everyday life and microhistory. It then shows how this change can influence research in the contemporary history of education and schooling. The second part of the paper describes the nature, limitations of and possibilities for oral history and teacher life-story research, which are two important methodological tools for any researcher who studies the contemporary history of education and specialises in the history of everyday life and microhistory. The paper provides a theoretical grounding for teacher life-story research and examines some general issues of narrative analysis in historical research.

The topic of this study is the issue of Czech primary minority schools (ISCED 1) in the period of interwar Czechoslovakia. The specific objective is to describe the development of these type of schools as an example of the sustainability process of Czech education and erudition in general in the border areas of the interwar Czechoslovak state; in other words in the areas, which were inhabited predominantly by the German-speaking population. The research is based on the study of archival sources kept mainly in the Archive of the City of Ústí nad Labem and National Archives in Prague as well as on the study of contemporary legislation. The study brings, among other things, a unique view on the process of disseminating and maintaining Czech education through establishing Czech minority schools in the linguistically heterogeneous areas of the Czechoslovak state. It also indicates the importance of this process in the context of the development of Czechoslovak education system after the year 1945.

No abstract

The topic of this study is the issue of secondary vocational schools in socialist Czechoslovakia. The specific aim of this paper is to capture and interpret the course of the admission procedure and its transformation at this type of school during the 41-year rule of the Communist Party of Czechoslovakia (1948Czechoslovakia ( -1989. The research is based on a historiographic approach to the history of everyday life. One of the research methods

Abstrakt Autor ve svém příspěvku představuje jeden z dílčích výsledků výzkumu orientovaného na mapování dějin českého obecného menšinového školství v období první