Previous studies have shown that phoneme awareness, letter-sound knowledge, rapid automatized naming (RAN), and verbal memory span are reliable correlates of learning to read in English. However, the extent to which these different predictors have the same relative importance in different languages remains uncertain. In this article, we present the results from a 10-month longitudinal study that began just before or soon after the start of formal literacy instruction in four languages (English, Spanish, Slovak, and Czech). Longitudinal path analyses showed that phoneme awareness, letter-sound knowledge, and RAN (but not verbal memory span) measured at the onset of literacy instruction were reliable predictors, with similar relative importance, of later reading and spelling skills across the four languages. These data support the suggestion that in all alphabetic orthographies, phoneme awareness, letter-sound knowledge, and RAN may tap cognitive processes that are important for learning to read.

The article introduces the latest Czech version of the Multilingual Assessment Instrument for Narratives (MAIN). The first Czech version of MAIN was published in 2020 and was piloted in 2020–2021. Subsequently, a revised Czech version of MAIN was created. This article introduces this latest version of MAIN, describes minor changes to the manual caused by typological features of Czech and a specific cultural context, and presents sample analyses of the pilot data collected from typically-developing and hearing-impaired children. The results from the pilot study indicate that MAIN functions properly in the Czech context, in particular for preschool children. The results show that MAIN can be fruitfully applied to assess speech and language skills in hearing-impaired children in the Czech context.

No abstract

Zralost a připravenost dětí na školu je velkým tématem učitelské i rodičovské populace. Odborné kruhy diskutují o důležitosti jednotlivých složek školní připravenosti z různých úhlů pohledu. V tomto článku se zaměřujeme na připravenost dětí na čtení. Popisujeme a objasňujeme proces čtení jakožto dovednost vyžadující přípravu a určitý stupeň zvládnutí dovedností, které čtení předcházejí. Tyto dovednosti zasazujeme do kontextu psycholingvistického přístupu. Článek představuje, jaké dovednosti jsou podle tohoto přístupu důležité pro počáteční čtení, a na českých dostupných datech ukazuje, zda a jak dalece těmito dovednostmi děti na počátku čtení disponují. Dále předkládáme výzkumnou studii – obsahovou analýzu přípravného období učebnic počátečního čtení. Cílem studie bylo kvantifikovat a kvalitativně zhodnotit úlohy rozvíjející jednu z dovedností definovaných v úvodní části jako klíčovou pro počáteční čtení (konkrétně fonologické, resp. fonematické uvědomování). Metodou výzkumu je obsahová analýza učebnic počátečního čtení (živých abeced), v prvním kroku přípravného období, ve druhém kroku momentu seznámení s prvním grafémem. Výsledky poukazují na to, že zastoupení této oblasti v přípravném období živých abeced je minimální. Diskuse zasazuje zjištění do kontextu předškolního vzdělávání a navrhuje řešení, které by přineslo lepší kontinuitu v přechodu od preprimárního vzdělávání k primárnímu v oblasti čtení.

No abstract