This paper deals with small and medium enterprises in relation to the attitudes perceived by business owners in their immediate neighbourhood, society, in relation to banks and the government. The key question is the difference between entrepreneurs who started their businesses voluntarily and those who entered the business out of necessity. The majority of governmental policies, including Czech policies, focus more on the questions of financial support, however the support of entrepreneurs can be broader and may include the efforts to influence perception of an individual and the society so that they have a more positive attitude towards entrepreneurial activities. The attitudes in the Czech Republic are so far rather negative and such a change may be positively reflected in the level of the entrepreneurial activity which strongly affects economic development.

Differences between brownfields and redeveloped sites in the Ostrava metropolitan area are subject to analysis in this paper. Environmental burden and former functional use were identified as statistically significant characteristics of such differences. In addition, relations between selected attributes of brownfields and redeveloped sites were analyzed using the “if-then” decision rules of the rough set method. In this way, the research demonstrated the significance of spatial aspects and identified two fundamental types of brownfields in the model area. The first type is represented by agricultural brownfields in the hinterland zone, that are characterized by a complicated ownership structure. Brownfields of the second type are located particularly in the inner city morphogenetic zone, and are characterized by potential problems with environmental burden. In this context, brownfields and redeveloped sites differ respectively in the combination of these characteristics.

Abstract. Th is paper concerns with determinants of new business formation. Th e determinants are related to relevant theoretical concepts dealing with the issue. Th e Czech Republic in the time period 2011-2012 is the area of interest. Spatial approach is used to identify the impact of the determinants on new business formation. Th us, the data are related to 206 Czech microregions. Th e methods of regression analysis are employed to gain results. Th ese show the positive impact of agglomeration economies and the quality of entrepreneurial climate on new business formation. Moreover, human capital and the presence of foreign-owned businesses positively infl uence new business formation. On the contrary, the relationship between unemployment and new business formation is ambivalent. Altogether, the fi ndings support path-dependency of new business formation with important implications for entrepreneurship policy. Finally, regression results point out the relevance of spatial spillovers in explaining variation in new business formation.

The intent of this paper is to provide empirical evidence about associations between structural fund allocation in the Czech Republic's micro-regions for the programming period 2007 to 2013, and intrastate regional disparities by considering the three traditional pillars of sustainable development. The results have mixed evidence, both supporting and not supporting various associations. Economically disadvantaged micro-regions had less structural fund allocation in the economic pillar of sustainable development. To the contrary, socially disadvantaged micro-regions were allocated more structural funds in the social pillar of sustainable development. Therefore, a compensatory effect in sustainable development was observed between economic and social pillars. Results in the environmental pillar were insignifi cant. The results in this paper provide an ambivalent conclusion regarding the contention that spatial distribution of structural funding actually contributes to a reduction in intrastate regional disparities at the micro-regional level. However, micro regions with better economic conditions, e.g. agglomeration economies, better human capital and patent activities -received more structural funding in total.

ÚvodProblematika regionálních disparit patří mezi významná témata vztahující se k otázkám rozvoje regionů a to jak z výzkumného, tak politického hlediska. Z výzkumného hlediska je rostoucí zájem o problematiku regionálních disparit předurčen formulací celé řady nových teoretických konceptů, které se tímto tématem zabývají (Capello, 2008). Z politického hlediska je zájem o problematiku regionálních disparit dán mimo jiné vnímáním hrozeb zachování územní integrity a sociální koheze v případě existence příliš velkých prostorových rozdílů s dopady ve formulaci fi nančních nástrojů regionální politiky, které usilují o redukci regionálních disparit (Ezcurra, 2009). V tomto směru mimořádnou pozornost získala otázka regionálních disparit v projektu evropské integrace a to v rámci cíle posilovat hospodářskou a sociální soudržnost území Evropské unie (např. Østbye a Westerlund, 2011).Na základě uvedeného myšlenkového racionálna se přirozeně objevuje výzkumná otázka o relacích regionálních disparit a prostorové alokace fi nančních nástrojů regionální politiky. Předmět vědeckého zájmu se v tomto ohledu týká zejména dvou oblastí výzkumu. První oblast výzkumu se zaměřuje na hodnocení vlivu alokace fi nančních nástrojů regionální politiky na proces redukce regionálních disparit a to tradičně na bázi modelů ß-konvergence (např. Novotný, 2010;Slavík, 2007). Druhá oblast výzkumu se pak zabývá otázkou vzoru prostorové distribuce fi nančních nástrojů regionální politiky ve vztahu k regionálním disparitám. Přes existenci řady výzkum-ných prací, které se oběma oblastmi výzkumu zabývají, je možné identifi kovat některá dílčí témata, která jsou empiricky pokryta jen omezeně. Hlavním cílem tohoto článku je zhodnotit vybrané vztahy regionálních disparit a fi nancování regionální politiky. V návaznosti na tento cíl pak byly formulovány dílčí cíle a to následujícím způsobem:1. Primárně samo hodnocení relací regionálních disparit a prostorové alokace fi nančních nástrojů regionální politiky je spíše méně častým tématem výzkum-ných prací (viz rovněž Esposti a Bussoletti, 2008). Uvedené tvrzení platí zejména pro druhou zmiňovanou oblast výzkumu a je potřeba jej vnímat v kontextu skutečnosti, že právě relace regionálních disparit a prostorového vzoru alokace fi nančních nástrojů utváří samou podstatu regionální politiky. Prvním cílem tohoto článku je proto hodnocení prostorového vzoru alokace fi nančních nástrojů