The Reaction Function of the European Central BankThe forecast-based reaction function of the European Central Bank (ECB) is estimated in this paper and the change in the monetary policy regime is discussed in the context of the current economic crisis. ECB/Eurosystem staff projections database is utilized in order to estimate the rule. The advantage of using this database is demonstrated by comparing the results of econometric estimation utilizing these data on projections with the results obtained by popular method of using future values as proxies for expectations. This popular method is shown to be inadequate in this paper not only by econometric verification of alternative forms of the estimated reaction function. Its inadequacy is demonstrated also by analyzing statistical properties of the time series and by showing that standard econometric assumptions do not hold when using future values as proxies for expectations. It is further shown that current values are more suitable proxies for expectations than values actually observed in the future. This fact provides an answer to the question analyzed recently by Arlt, Mandel (2012), (2014) who investigated how is it possible that simple backwardlooking rules perform extremely well when describing forward-looking behavior of central banks.Keywords: monetary policy, reaction function, backward-looking, forward-looking, forecastbased, rational expectations, shadow rate JEL Classification: E58, E37 ÚvodCílem článku je ekonometrický odhad reakční funkce Evropské centrální banky (ECB) s využitím databáze prognóz, přičemž bude charakterizována taktéž změna úrokové politiky ECB v době současné ekonomické krize oproti období před touto krizí. Z důvodu zpoždění v transmisních mechanismech má úroková politika centrálních bank vpřed hledící charakter. Z tohoto důvodu využívá ECB při svém rozhodování nejen aktuální ekonomické veličiny, ale také prognózy. Analýza úrokové politiky ECB by ideálně měla být založena na prognózách, které měla ECB k dispozici v době svého rozhodování o úro-kové politice. Jedním z cílů tohoto článku je použít databází prognóz, kterých Evropská centrální banka využívá při svém rozhodování při určování měnové politiky. Konkrétně bude využita databáze prognóz expertů ECB a Eurosystému. Tyto databáze prognóz byly doposud využity za účelem odhadu reakční funkce ECB např. ve studii, kterou publikoval Lento (2011), či Belke, Klose (2011).*1 Ondřej Čížek (ondrej.cizek@vse.cz), Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta informatiky a statistiky.Článek vznikl za finanční podpory grantu VŠE IGA F4/93/2017 Vysoké školy ekonomické v Praze a byl zpracován za podpory prostředků dlouhodobého koncepčního rozvoje vědy a výzkumu Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze (IP400040).

ÚvodCílem článku je formulace a ekonometrický odhad parametrů makroekonomického modelu eurozóny. Použitý makroekonomický model jsem vytvořil modifi kací lineár-ního modelu Balla (1999), který je všeobecně znám v literatuře zabývající se měnovou politikou. Velmi podobnou strukturu s právě zmíněným modelem Balla mají také další modely, které v odborné ekonomické literatuře upoutaly značnou pozornost. Pro ilustraci na tomto místě zmíním model Rudebusche, Svenssona (1999), který byl na empirických datech Eurozóny aplikován Peersmanem, Smetsem (1999).Základní platformou zde formulovaného modelu je tedy velmi známý model, který byl aplikován v mnoha různých obměnách. Model formulovaný v tomto článku se nicméně od uvedených modifi kací nakonec poměrně dosti vzdálí. Odlišnost spočívá především v tom, že reálná ekonomika nebude v tomto článku reprezentována lineár-ním modelem popisujícím vývoj mezery produktu. Koncept mezery produktu zde bude nahrazen cyklickou složkou míry nezaměstnanosti, přičemž trh práce bude modelován dynamickým nelineárním modelem.

No abstract

No abstract