No abstract

Východiska: S rozvojem dia gnostických metod se zpřesňuje i dia gnostika karcinomu prostaty. Oligometastatické onemocnění je tak zjištěno u pa cientů, kteří by byli dříve zařazení do skupiny s lokalizovaným onemocněním. U tohoto stadia onemocnění přibývá důkazů o efektivitě intenzifikace léčby cílené jak na primární nádor, tak i na metastatické postižení. Dokážeme tímto způsobem oddálit zahájení systémové paliativní léčby a prodloužit i celkové přežití. Mnoho otázek ale zůstává zatím stále nezodpovězených, např. samotná definice oligometastatického onemocnění, a kterým pa cientům nabídnout agresivnější léčbu. Data jsou zatím limitovaná a pocházejí z malých retrospektivních studií, ale konkluzivně ukazují benefit v přežití při cílené léčbě primárního tumoru prostaty i metastatických ložisek za pomoci chirurgie či radioterapie. Nejčastěji je v této indikaci využívána stereotaktická radioterapie. A to vše s minimálními nežádoucími účinky. V retrospektivních studiích byl pro oligometastatické onemocnění většinou akceptován počet 3-5 metastatických ložisek, ale soubory pa cientů byly značně hererogenní. Recentně probíhající studie se proto snaží přesněji definovat oligometastatické onemocnění a najít pravou míru intenzifikace léčby. Kdy a u kterého pa cienta volit léčbu cílenou na metastastázy a kdy má už naopak smysl standardní systémová léčba? Již nyní je ale jasné, že u vybraných pa cientů má cílená personalizovaná léčba jasný benefit. Cíl: Záměrem tohoto přehledového článku je nabídnout aktuální pohled na problematiku oligometastatického karcinomu prostaty. Článek předkládá stručný souhrn literatury, moderní možnosti dia gnostických zobrazovacích metod a léčebné možnosti oligometastatického karcinomu prostaty vč. chirurgie a radioterapie. Klíčová slova karcinom prostaty-oligometastatické onemocnění-prostatektomie-radioterapie-androgen-deprivační léčba-PET/ CT Summary Background: With advancements in dia gnostic techniques, oligometastatic prostate cancer is dia gnosed in patients who were, in the past, considered to have localized dis ease. Moreover, evidence of the effectiveness of treatment intensification for this dis ease is increasing, focus ing on primary tumors as well as metastatic lesions. Thus, we can delay the start of systemic palliative treatment and improve over all survival. Many questions remain unclear, such as the definition of oligometastasis dis ease, or which patients should be offered aggressive treatment. Data are limited and come from small retrospective studies but show conclusively the benefits of survival in targeted primary prostate and metastatic prostate cancer ther apy with surgery or radiother apy. Often, stereotactic radiother apy is used in this indication, with minimal side effects. In retrospective studies, 3-5 metastatic lesions were generally accepted for definition of oligometastatic dis ease, but patient subgroups were heterogeneous. A recent study attempts to better define oligometastatic dis ease and find out the right degree of intensification of treatment. When and in wh...

Východiska: Radioterapie karcinomu prostaty patří při použití konvenční frakcionace k nejdelším radioterapeutickým sériím. Snaha o zkrácení celkové doby ozařování přináší benefit nejen pacientům, ale také snižuje zátěž radioterapeutických pracovišť. Materiál a metody: Bylo ozařováno 205 pacientů s karcinomem prostaty, a to dávkou 20 × 3,0 Gy na oblast prostaty, 4 frakce týdně (nízké riziko) nebo dávkou 21 × 3,0/2,1 Gy na oblast prostaty / 2/3 semenných váčků (střední a vysoké riziko), střídavě 4 a 3 dny v týdnu. Výsledky: Akutní toxicita podle Radiation Therapy Oncology Group / European Organisation for Research and Therapy of Cancer (RTOG/ /EORTC

Background and Objectives: The treatment of gastroesophageal junction (GEJ) adenocarcinoma consists of either perioperative chemotherapy or preoperative chemoradiotherapy. Radiotherapy (RT) in the neoadjuvant setting is associated with a higher probability of resections with negative margins (R0) and better tumor regression rate, which might be enhanced by incrementing RT dose with potential impact on treatment results. This virtual planning study demonstrates the feasibility of increasing the dose to GEJ tumor and involved nodes using PET/CT imaging. Materials and Methods: 16 patients from the chemoradiotherapy arm of the phase II GastroPET study were treated by a prescribed dose of 45.0 Gray (Gy) in 25 fractions. PET/CT was performed before treatment. The prescribed dose was virtually boosted on PET/CT-positive areas to 54.0 Gy by 9 Gy in 5 fractions. Dose-volume histograms (DVH) were compared, and normal tissue complication (NTCP) modeling was performed for both dose schedules. Results: DVHs were exceeded in mean heart dose in one case for 45.0 Gy and two cases for 54.0 Gy, peritoneal space volume criterion V45Gy < 195 ccm in three cases for 54.0 Gy and V15Gy < 825 ccm in one case for both dose schedules. The left lung volume of 25 Gy isodose exceeded 10% in most cases for both schedules. The NTCP values for the heart, spine, liver, kidneys and intestines were zero for both schemes. An increase in NTCP value was for lungs (median 3.15% vs. 4.05% for 25 × 1.8 Gy and 25 + 5 × 1.8 Gy, respectively, p = 0.013) and peritoneal space (median values for 25 × 1.8 Gy and 25 + 5 × 1.8 Gy were 3.3% and 14.25%, respectively, p < 0.001). Conclusion: Boosting PET/CT-positive areas in RT of GEJ tumors is feasible, but prospective trials are needed.