No abstract

Abstract:The aim of the paper is to examine the progressivity of the pension security in the Czech Republic using an intragenerational longitudinal approach. Since there is no available Czech panel data we modelled pseudo-panel data on lifetime earnings of employees on the basis of real crosssectional data. Then the present values of lifetime contributions paid to and lifetime pensions received from the system were derived from the simulated lifetime earnings. The analysis revealed that the Czech pension security redistributes the funds from the higher-income participants to the lower-income ones and from men to women. Furthermore the Gini coeffi cients confi rmed that the scheme reduces income inequality. The results proved that the solidarity principle built in the pension formula prevails over the benefi t principle, which is also present in the formula, when the benefi t component is relatively more favourable for the rich employees because of the shape of the lifetime earnings function.

No abstract

Abstract:The aim of this paper is to analyse progressivity of value added tax in the Czech Republic under the framework of both annual incidence and lifetime incidence. Moreover, impact of the harmonisation of VAT rates connected with the accession of the Czech Republic to the EU on the income distribution is examined. The burden table serves to show the distribution of the VAT burden among households by income categories; the generalised entropy measures and the Gini coeffi cient are used for measurement of inequality of income. Results show that the Czech VAT is regressive when annual income is analysed while the lifetime income analysis indicated that VAT is progressive. Furthermore, the results suggest that the distribution of income (annual as well as lifetime) after taxation was more equal before the harmonisation, and that impact of the changes in VAT rates in 2004 was likely larger on the lower-income households.

ÚvodDaň z přidané hodnoty (DPH) byla v ČR zavedena 1. ledna 1993 se základní sazbou 23 % a sníženou sazbou 5 %. Úroveň sazeb byla v souladu s tzv. Šestou směrnicí, která je základním právním dokumentem pro harmonizaci DPH v členských státech Evropské unie.1 Avšak na některé druhy zboží nebo služeb byly aplikovány sazby odlišně od ustanovení Šesté směrnice, např. místo základní sazby podle směrnice byla přiřazena sazba snížená. Proto v době od zavedení DPH do 1. května 2004, kdy se ČR stala členem EU a kdy nabyl účinnosti nový zákon o DPH, docházelo k různým změnám sazeb, tj. především ke změně snížené sazby na základní nebo opačně, které byly zdůvodňovány např. nutností harmonizovat českou DPH se Šestou směrnicí.2 (Kromě základní a snížené sazby je uplatňováno u vybraných statků, zejména služeb, osvobození od DPH. Avšak osvobozená plnění se na zdaněná plnění často neměnila, protože v této oblasti český zákon o DPH více méně od začátku Šesté směrnici vyhovoval.)Cílem našeho výzkumu bylo analyzovat dopad změn v sazbách DPH, ke kterým došlo v období před vstupem ČR do EU, resp. k datu vstupu, na rozdělení daňového břemene mezi české domácnosti. Je možné předpokládat, že ne všechny změny v sazbách DPH byly provedeny v souladu se Šestou směrnicí, to znamená např., že některé změny provedeny být nemusely. Na druhou stranu, sazby DPH v ČR stále nejsou v současné době dokonale se Šestou směrnicí sladěny. Naším cílem však nebylo analyzovat stupeň harmonizace české DPH se Šestou směrnicí, ale porovnat zatížení DPH českých domácností, resp. progresivitu české DPH, v době zavedení DPH a zatížení DPH po vstupu ČR do EU.