Background Drug-induced liver injury (DILI) is increasingly recognized as a common cause of acute hepatitis. The clinical impact of DILI following liver transplantation (LT) is not known. Aims To describe the frequency, clinical presentation, and outcomes of DILI among LT recipients. Methods LT recipients with possible DILI were identified using electronic pathology and clinical note database retrieval tools. Diagnostic criteria were applied to identify cases of DILI. Results Among 1689 LT recipients, 29 individuals with DILI (1.7%) were identified. Mean age was 52 years with 52 % women. Major indications for LT were primary sclerosing cholangitis (28%), cholangiocarcinoma (14%), and hepatocellular carcinoma (14%). Severity of DILI was mild or moderate in 92% of cases. Nausea or diarrhea (31%), jaundice (24%), and pruritus (10%) were the most common symptoms at diagnosis. Mean ALT was 204±263 U/L, AST 108 ± 237 U/L, ALP 469 ± 689 U/L, and TB 1.9±10.3 mg/dL. Median duration of medication use until DILI diagnosis was 57 days, and major classes of agents were antibiotics (48%), immunosuppressive agents (14%), and antihyperlipidemic drugs (7%), Trimethoprim-sulfamethoxazole was the most common single implicated agent (n=11). Serum liver enzymes improved within a median time of 34 days (range, 5-246 days) after drug withdrawal. Hepatic re-transplantation or death did not occur. Among 50 cases with possible DILI explained by other causes, 13 (26%) individuals had no alternate diagnosis despite histology compatible with DILI. Conclusions DILI is a rare yet under-recognized event among LT recipients. The majority of cases are not clinically severe, and resolve following drug cessation without hepatic retransplantation or death.

Aim: We studied the influence of coffee consumption on the therapeutic effect of methotrexate (MTX) in patients with rheumatoid arthritis (RA) sorted according to ADORA2A genotypes. Patients & methods: 82 RA patients were dichotomized according to caffeine intake with a threshold of 700 mg/week. Disease activity score 28 (DAS28) was applied (>3.2 – high; <3.2 – low or remission). Patients were genotyped using quantitative PCR allelic discrimination. Results: We found significantly higher risk of RA in patients with higher caffeine intake and the CT genotype of ADOARA2A rs2298383, rs3761422 and rs2267076 SNPs. The CC genotype of ADORA2A rs2236624 SNP in patients with lower caffeine intake treated with MTX is significantly protective. Conclusion: ADORA2A genotypes and coffee intake influence risk of RA and efficacy of it MTX treatment.

No abstract

Jaterní cirhóza představuje časté onemocnění s významnou mortalitou. Mezi hlavní důvody hospitalizace pacienta s jaterní cirhózou na interním oddělení patří vznik a progrese ascitu, jaterní encefalopatie nebo krvácení do trávicího traktu. Další specifickou oblast u pacientů s jaterní cirhózou představují infekce. Včasná a správná diagnostika a léčba těchto stavů jsou základními předpoklady pro optimální terapeutický výsledek. Objevení se komplikací jaterní cirhózy významně zhoršuje prognózu pacienta. Ascites vzniká při portální hypertenzi jako následek retence natria a následně vody. Terapie zahrnuje restrikci příjmu natria, podávání kombinace diuretik spironolaktonu a furosemidu, popřípadě velkoobjemové paracentézy. Jaterní encefalopatie představuje spektrum neuropsychiatrických abnormalit od mírných změn přes zjevnou encefalopatii s desorientací a flapping tremorem až po jaterní kóma. Terapie spočívá v odstranění vyvolávající příčiny, podávání nevstřebatelných disacharidů nebo rifaximinu. Nejčastější příčinou krvácení u pacienta s jaterní cirhózou je krvácení z jícnových varixů. Terapie je komplexní a zahrnuje hemodynamickou stabilizaci, antibiotickou profylaxi, vasoaktivní léčbu a endoskopickou terapii. Častou příčinou dekompenzace i vzniku komplikací u pacientů s jaterní cirhózou bývají infekce. Nepříznivá prognóza těchto infekcí je podmíněna komplexní poruchou imunity cirhotiků. Specifickým typem infekce při jaterní cirhóze je spontánní bakteriální peritonitida a je ji vždy nutné vyloučit u pacienta s ascitem diagnostickou paracentézou. Základem léčby infekcí je časná a razantní širokospektrá antibiotická terapie, která může výrazně zlepšit jinak nepříznivou prognózu těchto nemocných.